Od Abee...

"Úžasná konzerva, chodím sem s otvírákem, pootveřu a čichám ten smích, lásku, klasiku, čichám ty perly, to úžasné počasí, to přátelství.

Až mi bude smutno, tuhle konzervu plnou štěstí prostě sežeru."

čtvrtek 19. listopadu 2009

O studu, 17. listopadu a 28. říjnu...

Sem si tak uvědomila, že zatímco se tu rozplývám nad výukovýma hrama (což je taky důležitý, nemyslete si!) a nad svojí neschopností něco stihnout (což je taky důležitý, nemyslete si! :) ), vůbec sem nepodala žádné prohlášení, jak se tady u Plzeňáků slaví státní svátky! Stydim se...
Tak začneme jen tak stručně 28. říjnem.
Stojí za zmínku, že do různých jinak dost placených míst se v tento den dalo jít pouze za 28 Kč, stylové, že? (ovšem ku příkladu na Bartolomějskou věž bysme zaplatili o 8 korun více, neb jako studenti jí máme za dvacku :), ale tu sme stejně nestihli)Tak sme navštívili Techmanii a obdivovali interaktivní udělátka (docela dobrý, aby ste věděli a za 28 Kč přímo nádherný!) a kolem páty dorazili na Masarykovo náměstí, k soše tatíčka Masaryka.

Zde nám něco ti naši političtí spoluobčané řekli (Pospíšil, Emmerová,... a ještě někdo), Pospíšil mluviul celkem pěkně zpatra, Emmerová neosobně a ten poslední všechno četl. Ovšem nejlepší byla opodál stojící starší dáma, zachovalá, elegantně oblečená. Nastoupil ODSák Pospíšil, začala bouřlivě tleskat, nastoupila Socanka Emmerová a paní se ani nepohnula, jen tak (ne zrovna tiše) poznamenala: "Hvězdu sis zapomněla doma, co...?" A my se museli usmát, ptže jako by na nás dýchla typická Plzeň, osvobozená Amerikou, nikoli rudými bratry :)
Taky sme se zatetelili, když nás ta samá paní po pietním aktu a vzdaní úcty Masarykovi, chytla za lokty a poznamenala:

"Je vidět, že máte správný rodiče"

To máme...

A nyní něco z jiného soudku, ze soudku 17. listopadu.
Na náměstí republiky a v ulici Bedřicha Smetany se proháněli dizidenti, který byli pronásledováni lidovýma milicema, bezpečákama, kroceni vodním dělem a mláceni obuškama... ale jim to nedalo a stále všude vylepovali plakáty a psali hesla: Havel na hrad! Svododu! Lidská práva! Bolševický svině! Komunisti jsou (kosočtverec)! ... Jednou tudyma projeli i hippies v dodávce :) Mohli ste si najít veksláka a ten vás zatáhl někam do podchodu nebo za budku a prodal vám bony, za který ste si mohli nakoupit v Tuzexu (ve stánku), nebo se nechat zapsat do pořadníku na televizi ("Zapište se a do půl roku jí máte doma!"), na kolo nebo na škodovku, mohli ste jít do Prioru nebo si dát pravou nefalšovanou "Žlutou" či "svařáčka pro svazáčka" v hospodě. Taky jít do "Knihy" a vybrat si z hodnotné literatury nebo hudby ("Zasloužilá umělkyně Helenka Vondráčková, zasloužilá umělkyně Hanka Zagorová, moc hodná holka... Ale že ste to vy, tak pro vás mam... bacha, ať to nikdo nevidí... tady něco pod pultem... Waldemara Matušku, on se totiž nesmí prodávat, emigroval, ale že ste to vy, tak za 12 korun je váš")... na náměstí zaparkovanej žigulík a škodovka VB, stará tatrovka...

Joo, když Plzeňáci něco slaví, stojí to za to :)


Tatíček Masaryk


Takhle vypadaly naše okna (ty s tělam vlajkama, prosím :) )

A plakát na 17. listopad :)

V nejbližší době dodám ještě nějaký foto :)

Reklama...



... ale nikoli na ticho :)



nýbrž na výukové hry mého dědečka Antonína Vonderky:)
Jistě ste si všimli oranžového odkazu napravo, tak kdybyste si náhodou chtěli zahrát a zároveň potrénovat malou násobilku nebo slovní úlohy :D...

Ale to jen tak na okraj, abych udělala dědovi i sobě (a možná i vám) radost...

Kdybyste to náhodou někdo zkoušel, napište do komentářů...ju? Díku dík :)

úterý 10. listopadu 2009

Uff...

... nějak jsem zapomněla psát. Aach joo... čas mi tak odporně proplouvá mezi prsty a já nemám možnost ho zachytit... a to mě pěkně vytáčí. No jo... je pondělí, já vstávám, pracuju na seminárce případně na něčem jinym, jdu na přednášku, pak ještě na jednu, cestou zpět uvažuju, co si uvaříme k večeři, najednou úterý, skvěle, to mam volno, to toho musim hodně stihnout... joo, vstanu, juknu na mail, vařim oběd, najednou pět hodin... a pak středa, čtvrtek, přednášky až do čtvrt na 8, jdu spát o něco později, to se nezblázní, ovšem v pátek koukám jak sůva z nudlí a před odjezdem domů nic nestihnu... doma, ta sladká vůně domova.. Pavlík, naši, moje postel, kamarádi... a najednou je zase neděle a než se vzpamatuju, sedim v tramvaji a jedu na pondělní přednášku...
...a ty zkoušky jsou furt blíž a blíž!!!

Ale nemohla sem si nevšimnout, že v anketě zatím vyhrává Bing bang :)