Vcelku nezajímavé příběhy, které ale pojí příběh o něco zajímavější. A nekterým z vás možná užitečný.
Dlouhou dobu sme s ó mou drahou sestřeničkou sháněly boty k našim žlutým družičkovským šatům. Usmyslely sme si totiž, že budeme ctít barevné téma svatby, alespoň co se bot a doplňků týče, tedy, že si seženeme zelené boty.
A jak se ukázalo, tato mise je téměř "mission impossible". Jediné boty, které sme v Praze (!) sehnaly a které by přicházely vzhledem i cenou v úvahu, byly trávově zelené, semišové lodičky u Vietnamců.
Jenže po vyzkoušení sme zjistily, že nemají tu správnou velikost (a pro mě byl navíc podpatek dosti vražedný, přeci jen sem nechtěla vypadat jako čáp, a přerazit se na kočičích hlavách na Plzeňském náměstí, o to sem taky moc nestála). Takže sme byly bez bot. Co teď?
Teď vám povím druhý příběh. Příběh bot, které sem si nedávnu koupila v sekáči a které vcelku dobře splňují požadavky pěkných, pohodlných a letních sandálků. Jsou to tyto:
(Ve skutečnosti jsou víc světle hnědé.)
A nyní se podívejte na
tento článek o barvení bot a jistě vás napadne, o čem bude příběh, který dvě nudné a nezajímavé historky spojí dohromady.
Ano, Watsone, je to tak!
První nátěr (a díky přesvětlené fotce jde vidět, jakou měly botky původní barvu :) )
Řídila sem se radami z článku v odkazu, hlavně co se výběru barvy týče. Jde o barvu Lumiere značky Jacquard, která je dle popisku vhodná pro většinu materiálů, včetně dřeva, plátna, papíru, kůže a přírodních i umělých tkanin. Při prohledávání internetu sem ji moc nenacházela v sortimentu kamenných obchodů, a tak sem měla trochu obavy. Proto mě potěšilo, když sem hned ve druhých výtvarnických potřebách narazila na přesnou značku i odpovídající odstín (původně sem tedy nechtěla metalickou, ale co :) ). A jako bonus navíc, v Altamiře, milém výtvarnickém obchůdku ve Skořepce, v Praze 1 sem se cítila jako ryba ve vodě :).
Po prvním nátěru, jak se dalo očekávat, tu a tam ještě prosvítala původní barva, po zaschnutí sem se tedy vrhla na nátěr druhý a výsledek? Posuďte sami:
Fotky malinko zkreslujou, ve skutečnosti je to taková trávově, trošku jedovatě zelená. Nejmilejší jí nazval "jedovatě zelenou, takovou, jakou má Škoda Fabia II RS" :D A pak, že chlapi nerozeznávají barvy ;)
Ale já sem více než spokojená. Cca za 100,- a tři hodiny práce sem splnila nesplnitelné - sehnala zelené boty na svatbu - , a zároveň vylepšila všední letní obuv. Ou jé.
A rozhodně to nebylo moje poslední barvení bot ;).
