Od Abee...

"Úžasná konzerva, chodím sem s otvírákem, pootveřu a čichám ten smích, lásku, klasiku, čichám ty perly, to úžasné počasí, to přátelství.

Až mi bude smutno, tuhle konzervu plnou štěstí prostě sežeru."

neděle 8. března 2009

Napoleon zločinu

"Jeho kariéra byla opravdu vyjímečná. Je to člověk z dobré rodiny, dostalo se mu výtečného vzdělání, a navíc ho příroda obdařila fenomenálním matematickým talentem. V jedenadvaceti letech napsal pojednání o binomické poučce, za které sklidil obdiv po celé Evropě. Na základě této práce dostal katedru matematiky na jedné z našich menších univerzit a všeobecně se soudilo, že má před sebou fantastickou kariéru. Ten člověk však zdědil po svých předcích vskutku ďábelské sklony..."



Ne, pane profesore, řeč vskutku není o vás :)


"Tíhnutí ke zločinu má přímo v krvi a jeho neobyčejné duševní schopnosti je nikterak nezmírnily, naopak - umocnily je a proměnily ve vážné nebezpečí. V univerzitním městečku o něma začaly proskakovat různé temné pověsti, až nakonec byl nucen vzdát se katedry a vrátit se do Londýna, kde působil jako profesor na vojenské škole."



Řeč je o úhlavním nepříteli Sherlocka Holmese, o proslulém a děsivě geniálním profesoru Moriartym. Jak ste si možná všimli, vpravo byla na toto téma anketa- Kdo je profesor Moriarty? Takže to není ani profesor v Oxfordu ani pseudonym ani významný politolog ani kreslená postavička...


"Je to Napoleon zločinu. Je organizátorem dobré poloviny zla a skoro všeho, co v tomto velkoměste nebylo vypátráno. Je to génius, filozof, člověk abstraktního myšlení. Má prvotřídní mozek. Sedí nehybně jako pavouk uprostřed sítě, ale ta síť má tisíc paprsků a on bezpečně reaguje na sebemenší záchvěv každého z nich."


Profesor Moriarty dokázal být i před nejvetším detektivním géniem všech dob o krok napřed.


"Znáte moje schopnosti, milý Watsone, ale přesto jsem byl po třech měsících nucen připustit, že jsem konečně narazil na protivníka, který se mi intelektem vyrovná."


A jak takový Napoleon zločinu vypadá?


"Je mimořádně vysoký a štíhlý, čelo se mu klene ve velkém bílém oblouku a oči má hluboko zapadlé. Chodí hladce oholen, je bledý a vypadá asketicky, ačkoli v jeho tváři zůstalo dodnes i cosi profesorského. Od věčného studia má kulatá ramena, hlavu vystrčenou dopředu a neustále se tak nějak podivně svíjí jako nějaký plaz."




Zdroj:
Sir Arthur Conan Doyle: Muž s dýmkou a houslemi, kap. 9.: Poslední případ

Žádné komentáře:

Okomentovat