Uuuf, musím si odpočinout...

... od psaní rádoby učených textů, kde povětšinou obhajuju svůj obor a jeho současné pojetí! Nějak se mi sešlo více termínů seminárek, takže poslední dny sem nedělala skoro nic jiného...
Začíná mě z pouhých pojmů jako je artefiletika, výtvarný zážitek, výchovné a vzdělávací pojetí a fikční svět poněkud bolet hlava! Proto jsem se rozhodla, že tento článek bude čistě neprofesionálně banální, primitivní, tudíž krásný a hlavně krátký!

Malis si stěžoval, že tu je poslední dobou celkem nuda, tak snad mu tento článek oživí mé Parapléčko natolik, že sem nepřestane s chutí chodit.

Včera mě na nádraží vyzvedl Nejmilejší společně s adoptivním tatínkem a zátáhli mě do Klubu malých pivovarů, kde se mi všichni samozřejmě vysmáli, že nepiju pivo ;).

Večer a noc měla nepřeberné množství vtipných momentů a žádné bolestivé ranní následky, takže nejspíš ten nejlepší možný průběh. Já si z toho odnáším důkaz, že moje chameleoní přizpůsobivost ve mně stále ještě naplno žije, Nejmilejší si odnáší fakt, že jídlo a Malis se nemá dávat dohromady (pokud nechce místo sekané s křenem a hořčicí zelenou s křenem a hořčicí :) ) a samotný Malis si dnes ráno od nás odnesl obří nafukovací lahev likéru Cuarenta y tres, kterou měl Nejmilejší na starém bytě a která se nám (bohužel) nikam nevešla.

Co myslíte? Více takovýchto nic neříkajících článků napsaných za 13 minut? :)

Přeju krásné rozjímání takhle v jarním lednu... víte, že teď někde kvetou kytky, které většinou kvetou až v květnu? Páni, vymyslela sem jazykolam!

Kvetou květiny kvetoucí v květnu.
Kvetou květiny kvetoucí v kvetnu.
KLvětou květiny květozsí v květnuz.
(páni, je to i prstolam!)

Nu, já se vracím do zkouškového procesu...jdu vařit večeři, abychom s Nejmilejším na to učení měli dostatek sil ;).