HIMYM... naposled

Právě jsem zkoukla vůbec poslední díl sitcomu How I met your mother. 
9 sérií, 9 let, Lily, Marshall, Robin, Barney i Ted - všichni zestárli o 9 let.

Konečně jsme poznali matku Tedových dětí. Mně se líbila, tu roztomilost, neohrabanost a "dokonalost pro Teda", tu jsem jí prostě věřila. Jediné, co jsem po těch tvůrcích chtěla (když už to taaaaaak straaaaašně dloooouho natahooooovali) byl sladkobolnej a kýčovitej happyend, kdy jen zjistíme, že Robin a Barney zázračně čekají rodinu, Ted a "matka" jsou šťastný a Marshall a Lily mají tolik dětí, že je ani nespočítají.

Ne.

To mi tvůrci nedopřáli. Místo toho jsem minimálně 3x slzela (ano, u sitcomu), 5x si řekla "Cožeeeeeeee?" a konec mě zastihl s pocitem, že tenhle sitcom nikdy nebyl úplně ze života. Tak proč je ten poslední díl tak pesimisticky reálnej?

NÁSLEDUJÍCÍ ODSTAVEC VYZRAZUJE ZÁPLETKU! SPOILER! SPOILER! SPOILER!



















VÁŽNĚ, LIDI, BUDETE NAŠTVANÝ, POKUD STE TO JEŠTĚ NEVIDĚLI!





















JÁ VÁS VAROVALA!
















SPOILER! SPOILER! SPOILER! SPOILER!
Já to nevydržím. Myslela sem, že to zvládnu napsat i bez vyzrazení, ale nedá mi to. To, že se Barney a Robin rozhodli i navzdory svým povahám, způsobu života, to je dost za vlasy přitažený. I to, jak jim to během poslední série klapalo a seriál nás vlastně pokoušel přesvědčit o tom, že to zvládnou, že se stane zázrak a oni spolu vydrží a budou šťastní. Ale ne. Rozvádí se hned po třech letech manželství.
To, že spolu tak dlouho, takovýmto způsobem parta kamarádu drží, to je taky trochu sci-fi. Samozřejmě všichni chceme, zoufale potřebujeme a sníme o tom, že kamarádi, přátelé, rodina, lidé, se kterými nám je v tuhle chvíli dobře, tak tyhle lidi nikdy neztratíme. Neztratíme s nimi kontakt a vše bude pořád stejné. Budeme denně vysedávat v "baru u McLarenn's", denně řešit úplně všechno, co nás těší i trápí, pořádat filmové maratony, společné oslavy narozenin... že se neodcizíme a bude to tak, jako to bývalo. 
A tak bych chtěla, aby to dopadlo i s partou Ted, Marshall, Lily, Barney, Robin. Ale ne. Dopadne to příšerně reálně. Tak, jako to často dopadá v životě a my pak chceme vrátit čas.
Co říci dál? Barney neplánovaně otcem malé Ellie, Ted se žení až po sedmi letech společného žitota a dvou dětech a nějakých 5 let na to? "Matka" umírá. Jo. V sitcomu. Chápete to?!
A my se od dětí dozvídáme, že to celý, těch 9 let vyprávění vlastně ani nebylo o tom, jak Ted poznal jejich matku. Ne, to nebylo a to sme věděli celou dobu, vždyť ona inkriminovaná osoba se úplně zjevila až na úplném konci 8. série. O čem to tedy bylo? O tom, že jejich tatík je beznadějně zamilovanej do tety Robin a že by jí měl teda určitě pozvat na rande. Protože máme je mrtvá už šest let, tak je načase...
KONEC SPOILERU! KONEC SPOILERU! KONEC SPOILERU! KONEC SPOILERU!











Já vím, je to jen praštěnej sitcom, který poslední sérii, no možná i poslední 3 série stál za pendrek. A to já pendek nemám ráda, takže... Ale myslela sem si, že alespoň to zakončení bude důstojné a já budu moct uzavřít tuto "kapitolu". 
Byl to vlastně můj první seriál v životě, který jsem si tak oblíbila. Barney se stal legendou, Marshall a Lilly vzorovým párem... když se na konci první série rozešli, hrozně sem to prožívala.

Nu nic. Kapitola uzavřena. Ne příliš důstojně, ale i tak. Nebylo to legen... wait for it....dary.

Dad is home. :-)

(A to mi připomíná, svému tatínkovi vše nejlepší k dnešním narozeninám!)

Sen o 8 ženách...

... se splnil.

Jo, 26. března se konala premiéra... už je to tak. Znovu sem vstoupila na prkna, která znamenají svět. Znovu jsem prožívala ty motýly v břiše, znovu jsme se rozesmívaly, odbourávaly, zachraňovaly situaci, znovu sme si sahaly na prsa, abychom cítily, jak nám tlučou srdce. Jo, to my fakt děláme a co jako? ;-)

Nechci nic prozrazovat, ostatně, kdo viděl, tak ví. Kdo neviděl, měl by. Tedy alespoň dle mého skromného názoru (a taky dle názoru nadšených diváků :-)). V květnu bude repríza.

Co říci na závěr? Použiji slova mojí maminky... možná trochu teatrálně:

Snad jste se každá pro tu svou roli narodila. Byla jsi natolik přirozená, že jak jsi na začátku vykřikla "Mami!" - málem jsem vyskočila a vběhla na jeviště. A při té konečné scéně jsem téměř vzlykala - no ale znáš mě.
A to ticho v sále při některých scénách... A taneční čísla ... Byly jste tak sehrané... Mělo to spád, napětí, děj...

Takže tak.

 

 

To si takhle píšu diplomku...

... a najednou, kde se vzala, tu se vzala - kočka.

A od té doby píšeme diplomku spolu. Nutno dodat, že má občas trochu jiné názory než já. Myslí si například, že pojem konceptová analýza námětu je zastaralý a že dnes se již užívá modernější označení fhdsk;;;jbvkjSMANDn 'jjjjjjjjjjjj". No nevím.