... sem přidám nic a všeříkající článek. Ty jsou totiž má specialita.
A je mi také líto mých věrných čtenářů, že již tak dlouho nezakusili onen opojný pocit z ukojené potřeby volající po novém, nepřečteném článku.
Jen se nedělejte, vím, jak ste se určitě zatetelili blahem, když ste zpozorovali jiný nadpis než Shání se kamera! Já ten pocit znám. Dlouho, dlouho nic, klikám, klikám, ale marně, musím se vrátit k povinnostem, případně jinak prokrastinovat, neboť kýžená nová písmenka na některém z mých oblíbených blogů se stále neobjevila ;).
A propo, kamera se sehnala. Tedy, lépe řečeno, sehnal se foťák. Canon, zrcadlovka, pekelně drahá. Tak drahá, že se mi třásly mé nemotorné a nešikovností pověstné ruce, když sem ji v nich křečovitě držela. Ale v pořádku se po spáchání vysoce uměleckého počinu vrátila ke své majitelce, spolužačce Markétě Josefíně, zvané José, kterou tímto zdravím a ještě jednou ji děkuji :).
Natočením videa takovýmto přístrojem sem si tak trochu zavařila. Snímá totiž v rozlišení 1920x1080/25, tedy FullHD. Ne každý program na úpravu videí tento formát zvládne a ne každý počítač zvládne program, který to zvládne (neztratili ste se? :) ).
Co čert nechtěl, program, který sem si původně sehnala já, takovýto majstrštyk nezvládne. Co čert nechtěl, byl můj počítač tak nějak proti, pakliže sem si chtěla sehnat (rozuměj stáhnout) program jiný. Musel nastoupit Malis a obstaral (rozuměj stáhnul) mi verzi jistého editoru videí. A já ji nainstalovala a hle! Budiž světlo! Video o obřím rozlišení lze importovat, výborně! Jenže se seká, ach jo...
Ale dost už s řečmi kolem kamery, videí a jiných. Pojďme začít s řečmi ohledně mých vlasů.
Ne, fakt, já si nedělám legraci. V současné době se totiž hodně lidí v mém okolí překvapeně pozastavilo nad délkou mých vlasů. Aby ne, povětšinou nosím své kadeře v drdolu, případně v culíku. A když se je jednou za uherský rok rozhodnu rospustit, fascinuje jejich délka mnohdy i mě :).
Vždycky sem toužila, aby mi vlasy zakrývaly prsa ;). Jako Mille Jovovich v Návratu do Modré laguny :D.
Nu, tento sen se mi splnil. I tak ale přemýšlím o zkrácení. Zpočátku tu byly myšlenky nikterak radikální, pouze konečky a tak trochu prostříhat pro získání objemu. Pak ale začala pomalu, ale jistě klíčit touha po krátkých vlasech. Ne úplně, to dá rozum, ale po ramena, možná trošku delší. A teď se na scénu dostala i myšlénka trvalé. Tedy vlnité vlasy, drobné, roztomilé prstýnky...
Ale ne, když o tom tak přemýšlím, nejlepší bude zůstat u původní varianty - konečky tak, jak to bude potřeba, aby nebyly roztřepené, sestříhat do objemnějšího účesu a opět obarvit hennou. Byť se mi představa divokých vln líbí, nechci si svou chloubu zase zničit. Raději rovné, ale (alespoň do jisté míry) zdravé vlasy. Ou jé.
Nic člověka tak nepotěší, jako když se veřejně shodne sám se sebou :).
Tak já jdu zase pokračovat v psaní seminárky. Na pedagogickou psychologii, kdyby vás to zajímalo. Jde o realizaci několika psychologických testů, zamyšlení se nad výsledky a také o to (sebe)reflektovat a sepsat cizí pojmy a své dojmy ohledně vlastní osobnosti coby osobnosti pedagoga. Aneb, hodím se vůbec svých psychologických profilem na to, abych učil/a? Zajímavá práce, samozřejmě, ale jak prohodila Ivet (kamarádka a spolubydla :) ), není na toto zamyšlení tak trochu pozdě? :)
Hihi, dostala sem od Nejmilejšího (:-*) adventní kalendář, heč! Máte taky nějakej? Já mám od nejmenované značky a jsou na něm srnky, stromeček, děti a taky fialová kráva s bílym nápisem na boku. Střídají se v něm figurky alá Kinder čokoláda s figurkami celočokoládovými, mňam! A ani škála figurek není nikterak chudá, začalo to obligátním sněhulákem a přes holínku, dáreček a figurku Mikuláše jsme se dostali až k hasičskému i osobnímu vozu! ;).
A propo, všimli ste si, že začala zima? Já jo. Ale silničáři, jako každý rok, sou překvapený velice, že sníh zasypal jim silnice.
Ale mě se to líbí. Fakt. Miluju, když mi čerstvý sníh křupe pod nohama. Když je na chodníku udupaná, hladká a bílá vrstva sněhu, na který si tu a tam musíte dát pozor, aby ste se neporoučeli k zemi.
A Malis to taky má rád. Může pak totiž do práce drandit na své lyžoběžce! Ou jé! :D
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Pavlee svým článkem o vlasech mi mluvíš z duše, pod to bych se mohla podepsat :) dlouhý vlasy mam po celym bytě, pořád mi někde překáží a neuvěřitelně mě vytáčí, ale přece si je neostříhám teď, když je mam skoro jak Milla Jovovich?! Avšak představa mikáda je čím dál lákavější (případně dredů a potom styl "a la Natalie Portman")...jdeš do toho se mnou? :-D
OdpovědětVymazatMeesha
Vidíš, to je další věc - vlasy všude kam se podívám! Na podlaze, oblečení, ve vaně, v jídle, v obličeji Nejmilejšího... ale přesně jak říkáš, je mi to líto. I když mě občas štvou (a Pajího ještě víc ;) )
OdpovědětVymazatDobře ses rozhodla! Uf, tyjo ostříhat tak krásný vlasy. Nos je častěji rozpůštěné a já dam past na moly vejš ;-)
OdpovědětVymazatA víš na co jsem si vzpoměl, když jsem začal číst o těch babrbarských úvahách?
http://www.youtube.com/watch?v=5E7OzeigwLY
Pěkné videjko, Malis... Postřižiny sem neviděla, ale ta ženská mi byla vždycky strašně nesympatická-když sem viděla ukázku :)
OdpovědětVymazatNejmilejší by mě ovšem pumpičkou nesešlehal (že ne?), i ten si občas na moje vlasy stěžuje :)
A vidíš, chytání se do pasti na moly-to sem mezi nevýhody dlouhých vlasů nezahrnula! :D