Moje retro-rozjímání

Článek na ČiliChili mě tak trošku přiměl k tomu, zamyslet se nad legendami mého dětství. Možná se v tom najdete i vy ;-)

Fenomén Kelly Family.
Všichni milovali malého blonďatého kudrnatého anděla Angela. A nejlepší bylo domýšlet si anglické texty.
Sá-am tájms aj viš ajvor en eeeendžl,
Sá-am tajms aj viš ajvor jůůů.

Šmoulové
Ty se prý vrací i teď, ale víte jak... není to to, co bejvalo. ;-)
Navíc, já se přiznám, že sem nikdy ty kreslené nesledovala. Ale jejich české předělávky písniček mě hodně bavily - a doteď si je pamatuju.
Tak teda Šmoulinka už vaří makarony,
ví, kdy jde cedit, jak je voda osolena.
Jen ona umí dobře vařit makarony,
Heeeej, makarony!
:-)
  
Esmeralda, Divoký anděl a další telenovely.

Klasika. Já poctivě sledovala jen druhou polovinu Esmeraldy. A dokoukala sem jí. Divokého anděla sem viděla pár dílů, líbila se mi hlavně úvodní písnička, jinak sem zpovykanou Milagros a divnýho (ale pěknýho) Iva, co se neuměl vyjádřit, moc nechápala.

Kačerov 
...jak huriká-án k nám už míří,
auta, laser, aeroplán městem víří...
Kačeři, Rafani, Chip a Dale a jejich Rychlá rota. Ach.

Super max.

Neskutečná televizní stanice sestavená v podstatě jen z dětských a teen seriálů a sitcomů. Některé trošku blboučké, jiné trošku víc, jiné byly super. Hlody a hlášky z upoutávek si do teď s Abee a Domíí přeříkáváme a bavíme se u toho ;-).
Křik studentů. Škola zlomenách srdcí. Čarodějnice školou povinné. Bojíte se tmy. Vlkodlak Tommy. A samozřejmě nesmrtelná Moucha.

Duhová spirála 
K čemu to vlastně bylo? Nevíte? 
Dokázalo to přece chodit po schodech, vytvořili ste z toho efektní umělohmotné boa a "přesýpalo" se vám to z ruky do ruky s nezaměnitelným zvukem... no a to je všechno.

Magnetická tabulka
aneb tablety našeho dětství :-). Nejčastěji sem na tom kreslila cimbuří. Nebo schody. Nic moc jinýho na tom ostatně kreslit nešlo. Ale to neznamená, že sem si neužívala. Jo a když ste něco povrmily, žádné tlačítko "zpět" neexistovalo. Prostě s tím klepat tak dlouho, dokud celý obrázek nezmizel.

Tamagotchi
Elektronické zvířátko. Hit největší. A nepředstíraný smutek, když chcíplo, protože sme na něj zapomněli nebo se vybily baterky.
Přály jsme si ho s Luckou k vánocům (no, přála si ho vlastně hlavně Lucka, já se jen opičila), nadějně rozbalovaly jeden dárek za druhým a nikde nic. Špatně jsme skrývaly zklamání, když tu nám rodiče doporučily prohledat stromek - a tam viselo! :-)

My jsme tedy měly tohodle pejska, ale existovaly i takový vytuněný verze, kde ste si mohli vybrat zvíře z široké nabídky. A to bylo teprve frajerský.

Furby
Přiznám se, tohle potvoru, co nám připomínala Yodu ze Star Wars, jsme nikdy neměly. To ale neznamená, že jsme po něm netoužily (ehm... opět hlavně Lucka :-) ). Prý dokázal stříhat ušima, krkat, chrápat a mluvit cizí řečí! Kdo by to nechtěl?!

Mončičák
Divný pseudo-zvíře, který ze všeho nejvíc připomínalo barevnou pandu. Nikdy sem žádnýho neměla. A ani sem po něm asi nijak netoužila. Nejvíc se mi na něm líbilo jen to jméno. Mončičák.

Trollík

Postavička, která nemá s dnešním fenoménem meme nic společného. Nahatý, vrásčitý a vlasatý cosi s velkýma upřímnýma očima. Milovaly jsme je a staraly se o ně jako o panenky.

Walkman, magnetofonová kazeta a tužka

Jak spolu tyhle tři předměty souvisí? Pokud to víte, měli jste krásné dětství :-) (plné strachu, že se vám baterka ve walkmanu vybije). A vůbec magnetofonové kazety byly pecka. Dodnes bychom někde doma měli mít kazety, na které nás mamka nahrávala, když jsme byli úplně malé. A další, které jsme pak nahrávaly samy. Ten pocit přetáčet kazetu v magneťáku a trefit se přesně do toho místa, kam ste chtěli. Případně se nutit zvednout z postele a poslepu obracet kazetu, která již dohrála, abyste si před spaním pustili ještě druhou stranu.  
Taky dát kazetu z Hurvínkem nebo kterýmkoliv jiným mluveným slovem do autorádia auta, které stálo celou noc na mrazu, nejvtipnější na světě :-). Jak to ty kazeeeetyyy tááááhlooooo aaa Speeeejbl paaak mluuuuviiil taaak dloooouze a hluuuuboooceee.

Bravíčko. Foto román. A samozřejmě rubrika Tenkrát poprvé, případně Láska, sex a trápení.
Strýček Bravíčka sbíral a díky to mu jsme měly ještě se sestřenkou nepřeberné množství (nejen) studijního materiálu. Myslím, že nás to ani nepoznamenalo. Myslím.

Počítač Atari a hry na něm
Do teď si pamatuju jednu textovou adventuru o rytíři - nevíte náhodou někdo, jak se jmenovala? Nepamatuju si z ní nic jiného, než že rytíř chodil a nalézal různý předměty (v paměti mi uvízl slaneček :-) ).. a pak teda asi něco dalšího. Asi.
Později PC a hry na něm
I když já si hraní neužívala, mnohem víc sem byla v roli diváka, našeptávače a rádce, co seděl vedle a prožíval všechno s hráčem (to mi mimochodem zůstalo doteď, jako divák jsem si "zahrála" v podstatě celýho Batmana Arkham Asylum, mnozí by mohli vyprávět ;-) )
 I díky tomu sem byla tak oblíbená - hráč se totiž nemusel střídat ;-).

Pogy a céčka
Zažila sem obojí, céčka mě nijak neuchvátily. Zato pogy.

A hlavně ty "tématický" - měly jsme s Luckou vcelku pěknou sbírku stárworsáckejch ;-). 
Dodnes si pamatuju jednu křivdu - hrála sem s jednou holkou v družině a na začátku jsme si řekly, že budeme hrát "jen tak", což znamenalo, že žádné obehrávání spoluhráče o jeho pogy - samozřejmě hned první hru vyhrála ona a obrácené pogy mi zabrala. Fňuk.
Už jsem s ní pak nikdy nehrála.  

Cigaretový žvejky
Člověk si připadal tak dospěle.

Kindervajíčko

Nejlepší čokoláda na světě (co na tom, že možná nemá nic společnýho s čokoládou) plus hračka jako bonus. 
I když, ruku na srdce, ty skládací mě nezajímaly Měla sem radši postavičky - tučňáky, žraloky, hrošíky...

Super bylo, že ty žlutý umělohmotný pouzdra nešly dost dobře otevřít. Museli ste si pomoci zubama, které už jste měli zadělaný od čokolády. Lahoda.

Co?
Přijdete ještě na další fenomény (nejen) let devadesátých?
:-)

Repríza 8 žen

Už je to tak. V pátek 10. 10. 2014 se na vás chystáme a doufáme, že dorazíte v hojném počtu :-)

A protože na plakátovacích plochách bude větší pozornost věnována volbám (pche), musíme si s propagací poněkud vypomoci :-).

Proto bez váhání a klidně sdílejte na blogách, mejlech, fejsbucích a jiných internetech následující text i náš krásný plakát:

8 příběhů, 8 tajemství. A 1 mrtvý muž za zamčenými dveřmi.

Francouzský dramatik, herec a režisér Robert Thomas (1927 – 1989) byl ve francouzské kulturní tradici dlouhá léta spíše opomíjeným a pozapomenutým umělcem, i když jeho osobnost byla bezesporu unikátní. Už v 18 letech přečetl každou hru, která byla ve Francii od r. 1900 publikována a jeho první hra „Man Trap“ okouzlila v r. 1960 Alfreda Hitchcocka natolik, že ji nejslavnější hororový režisér ztvárnil i na stříbrném plátně jako „Trap for a Solitary Man“.

Svými dramaty přispěl Robert Thomas k definování nového žánru comédie policiére, pro který se stalo specifickým hravé spojení komedie a napětí i osobitý humor. A nejinak je tomu i ve hře 8 žen, kterou divadlo Navenek uvádí s částečně adaptovaným textem. Vše, co je pro Thomasovy hry typické - notná dávka napětí, nečekaná odhalení i svébytný humor –, dovádíme v naší inscenaci do nereálné absurdity, přičemž před diváka stavíme nutnost odpovědět si na otázku: je vrahem nutně jen ten, kdo stiskne kohoutek?

  

Hrají: Jana Kalová, Sabina Tumpachová, Tereza Gvoždiáková, Zuzana Bartošová, Eva Žemličková, Pavlína Košťáková, Kateřina Škodová a Věra Losenická 

Můra na parapetu

On: Juu, ty jo, máme tady úplně obří můru!
Ona: Fakt? Uka?... No joo.
On: Ale asi je mrtvá.
Ona: Ale nee, to vona jenom... (šťouchá do můry prstem, můra však nejeví známky života)
On:... vona je jenom taková posouvací.
Ona: Ale to někdy tak dělaj, že dělaj jako mrtvýho brouka...(dál šťouchá do můry, můra je dál mrtvá)
On: No... tahle dělá spíš autíčko.

Mgr. Pavlí. Ká.

Nemůžu si pomoct, vypadá to pěkně...
Mít vizitky, nechám si je přetisknout :-D

Nu, je to tak, přesně před týdnem jsem úspěšně obhájila svou diplomku. 
(Za jedna, kdyby vás to zajímalo...)

A já cítím radost.
A podivnou melancholii zároveň.
Už nejsem plzeňským studentem ani spolubydlícím.
Už nebydlím v Kadani.

Ale!
Mám Nejmilejšího.
Pořád sem tátova a mámina holčička.
Pavlíkova Pupú.
Pořád mám své UJO :-)
A pořád sem Malisova "sestřenka" :-D

A co z toho plyne?
Že to nejdůležitější zůstává nezměněno ;-).

Teď jen vyřešit, co si vezmu na promoci a smířit se s tím, že holt nebudu mít jedno červené a jedno modré pouzdro, ale dvě červená :-D ;-).

Chichi.