Obyčejné sobotní ráno
On: Tak, zlatí, kdo bude vstávat?
Ona: (rozespale) Myrta.
On: Myrta? A kdo vyrobí dárek pro Pavloně?
Ona: (stejně rozespale) Malá Myrta. A Scorch to bude manažerovat.
On: Manažerovat... ale určitě ne proto, že je mužského pohlaví.
Ona: (už vzhůru) Jasně že ne. Naopak, jeho jmenováním vlastně podporuju multikulturalitu, neboť Scorch je z menšiny. Vždyť je to drak.
On: Jasně. A je to taky antirasistický, protože je modrej.
Založeno na skutečnosti :-)
čtvrtek 17. listopadu 2016
neděle 6. listopadu 2016
Jeden tak trochu politický článek
... od jedné z těch, co se hrdě hlásí k pražské Lumpen-kavárně.
Ale opravdu jen trochu. Náš pan prezident plní v těchto dnech všechna možná média, tak přece nebude plnit i mé milé Parapleečko.
Zajímavé je, že kdykoliv se domníváme, že se Miloš dostal na pomyslný vrchol (nebo spíše na pomyslné dno) a že nic absurdnějšího už prohlásit nemůže, přijde s něčím novým. Jako říklad nechť poslouží konspirační teorie o chystané provokaci na Zemanovu manželku na ostravském divadelním představení Spalovač mrtvol.
Podle Zemana a Tlustého Muže S Mastnou Bradou (viz Pořad Luďka Staňka) nejen, že mělo divadlo na fasádě provokativně vyvěšenou tibetskou vlajku, ale navíc měla být součástí představení i jakási protizemanovská petice. Do této ostudné aktivity byla prý zapojena i Česká televize, která měla natáčet reakci první dámy. Za důkaz považují ti naši hradní detektivové rezervované sedačky pro ČT rovnou za paní Zemanovou. Jak brilantní!
"Zeman a Ovčáček by měli dostat Nobelovu cenu za fyziku - vynalezli žumpu, která nemá dno."
Přijde lhář, opilec a ruský agent do baru a barman se ptá:
"Co si dáte, pane prezidente?"
"Dříve na Hradě seděl absurdní dramatik, nyni se přímo na Hradě odehrává absurdní divadlo."
... aneb i v komentářích na novinkách.cz a na idnes.cz se občas dají nalézt inteligentní vtípky a trefné hlášky.
Miloši, Miloši.
Ale opravdu jen trochu. Náš pan prezident plní v těchto dnech všechna možná média, tak přece nebude plnit i mé milé Parapleečko.
Zajímavé je, že kdykoliv se domníváme, že se Miloš dostal na pomyslný vrchol (nebo spíše na pomyslné dno) a že nic absurdnějšího už prohlásit nemůže, přijde s něčím novým. Jako říklad nechť poslouží konspirační teorie o chystané provokaci na Zemanovu manželku na ostravském divadelním představení Spalovač mrtvol.
Podle Zemana a Tlustého Muže S Mastnou Bradou (viz Pořad Luďka Staňka) nejen, že mělo divadlo na fasádě provokativně vyvěšenou tibetskou vlajku, ale navíc měla být součástí představení i jakási protizemanovská petice. Do této ostudné aktivity byla prý zapojena i Česká televize, která měla natáčet reakci první dámy. Za důkaz považují ti naši hradní detektivové rezervované sedačky pro ČT rovnou za paní Zemanovou. Jak brilantní!
"Zeman a Ovčáček by měli dostat Nobelovu cenu za fyziku - vynalezli žumpu, která nemá dno."
Přijde lhář, opilec a ruský agent do baru a barman se ptá:
"Co si dáte, pane prezidente?"
"Dříve na Hradě seděl absurdní dramatik, nyni se přímo na Hradě odehrává absurdní divadlo."
... aneb i v komentářích na novinkách.cz a na idnes.cz se občas dají nalézt inteligentní vtípky a trefné hlášky.
Miloši, Miloši.
úterý 23. srpna 2016
Když vás fotí paparazzi...
...mám pro vás ochutnávku z naší letošní dovolené na ostrově Kos.
A už vás slyším: Cožee? Tak brzo? Vždyť ste se vrátili předevčírem?! Copak na tomhle blogu není zvykem psát o dovolené až rok poté?!
Uklidním vás.
Nejde o článek. Na ten si skutečně budete muset počkat. Jde opravdu jen o pár fotek ;-).
Taky vás tak baví mé představy o imaginarním rozhovoru s vámi, neexistujícími davy čtenářů? Mě taky! :-D
Autorem je Víťa. On a jeho manželka Táňa nám celou dovolenou dělali příjemnou společnost :-)
A co ten nadpis?
Nu, již při focení sem si tak trochu připadala jako celebrita (ach!), která si se svým partnerem užívá relaxaci u bazénu a předstírá, že si nevšimla paparazziho :-). A tenhle pocit ještě zesílil pči pohledu na některé z fotek.
A už vás slyším: Cožee? Tak brzo? Vždyť ste se vrátili předevčírem?! Copak na tomhle blogu není zvykem psát o dovolené až rok poté?!
Uklidním vás.
Nejde o článek. Na ten si skutečně budete muset počkat. Jde opravdu jen o pár fotek ;-).
Taky vás tak baví mé představy o imaginarním rozhovoru s vámi, neexistujícími davy čtenářů? Mě taky! :-D
Autorem je Víťa. On a jeho manželka Táňa nám celou dovolenou dělali příjemnou společnost :-)
A co ten nadpis?
Nu, již při focení sem si tak trochu připadala jako celebrita (ach!), která si se svým partnerem užívá relaxaci u bazénu a předstírá, že si nevšimla paparazziho :-). A tenhle pocit ještě zesílil pči pohledu na některé z fotek.
OK, máme i pózovací. Tady jedna.
Chuť jeho rtěnky
...tak zní název představení, kde hraju sexy služku. Jo, takovou tu v černých šatičkách, s bílou zástěrkou a krajkou ve vlasech. Akorát že jedinej, koho svedu svést, je... ups, spoiler! :-)
Chcete vědět, koho?
Přijďte se na nás podívat. Pobavíte se, věřte mi :-).
Když ne scénářem, tak alespoň (škodolibě) samotnými herci a jejich kreacemi ;-)
Hrajeme 12. 9. 2016 v Rock Café od 19:30. Vstupné 120,-.
Chmmm, sme pěkně mastný.
Jo a sme divadlo Traverza :-). A máme i fejsbúk.
Vážně, přijďte. Potřebujem nutně alespoň 50 lidí... ;-)
Chcete vědět, koho?
Přijďte se na nás podívat. Pobavíte se, věřte mi :-).
Když ne scénářem, tak alespoň (škodolibě) samotnými herci a jejich kreacemi ;-)
Hrajeme 12. 9. 2016 v Rock Café od 19:30. Vstupné 120,-.
Chmmm, sme pěkně mastný.
Jo a sme divadlo Traverza :-). A máme i fejsbúk.
Vážně, přijďte. Potřebujem nutně alespoň 50 lidí... ;-)
středa 6. července 2016
Rhodos 2015 - část třetí
Dámy a pánové, já jdu opravdu do sebe!
Mám pro vás třetí (a poslední) článek o naší dovolené. I když on to ani tak nebude článek, ale spíše článeček. Má sloužit jako úvod k.... (prosím virbl na bicí)...
... VIDEU!
Ano, už je to tak, téměř po roce jsem konečně sestříhala nespočet našich minivideí na GoPro kamerku a dala jim jakýs takýs řád, charakter a příběh.
Najdete tam všechno - podvodní modely, Myrty a Scorche, Pažouta i útočící rybu :-)
(a mějte se mnou trpělivost, video má totiž pět a půl minuty - nebylo snadné vybírat ;-) )
Mám pro vás třetí (a poslední) článek o naší dovolené. I když on to ani tak nebude článek, ale spíše článeček. Má sloužit jako úvod k.... (prosím virbl na bicí)...
... VIDEU!
Ano, už je to tak, téměř po roce jsem konečně sestříhala nespočet našich minivideí na GoPro kamerku a dala jim jakýs takýs řád, charakter a příběh.
Najdete tam všechno - podvodní modely, Myrty a Scorche, Pažouta i útočící rybu :-)
(a mějte se mnou trpělivost, video má totiž pět a půl minuty - nebylo snadné vybírat ;-) )
pondělí 4. července 2016
Rhodos 2015 - část druhá
... taaakže, kde že jsme to minule přestali?
Čtvrtek, 20. 8.
Lindos a zbytek aneb východní pobřeží
Celkem 174, 6 km
Půjčeného Pažoutka nám přes noc nikdo neukradl ani nepřenesl (nesmějte se, vzhledem k jeho muší váze... ;-)), takže jsme ráno mohli směle vyrazit do jednoho z největších turistických lákadel na ostrově - do Údolí motýlů neboli PETALOUDES. Obklopeni hejny motýlů jsme si celou procházku příjemných zeleným údolím připadali jako v pohádce. Nebo přinejmenším jako v etymologickém dokumentu :-).
Zato další vyhlášená turistická atrakce, EPTA PIGES aka Sedm pramenů nás trochu zklamala.Na to, kolik tu bylo turistů, tu vlastně nebylo nic moc k vidění. Proč sem ty lidi jezdí? Že by se (stejně jako my) dočetli o brodění tmavým tunelem? Není možná ;-).
Nutno ovšem říci, že v průvodci zmiňovaná lehce dobrodružná cesta byla nakonec kratochvílí vstkutku adrenalinovou. Po kotníky v ledové vodě a celých 186 metrů v naprosté tmě. Navíc před vámi turista, za vámi turista, po stranách vlhká zeď. Jediný možný směr je kupředu. Ještěže nám k tomu z úst jednoho z návštěvníků zněly jakési ruské národní písně. Člověk si hned připadal pln odvahy a hrdého optimismu :-).
Poslední pohled zpátky...
A pak, v největším vedru (ano, jsme dobří plánovači výletů, děkujeme za optání!), nás čekala slavná vesnice LINDOS. Zaparkovali jsme u zálivu sv. Pavla a obdivovali skalní masiv, který se před lety (dle pověsti) rozestoupil před arcibiskupem Paulem, aby ho uchránil před bouří. A tak vlastně z jezírka vznikla zátočina s příjemně čistou vodou, zdálo se. Ovšem pro těla plavců a neplavců nebyla voda moc vidět, takže jsme původní plán (vykoupat se) museli odložit.
Raději jsme vystoupali na akropoli a proklínali stejný nápad v mysli okolního davu. Turisté zkrátka nedodržují siestu. Nechápu. Naštěstí se na samém vrcholku davy celkem rozptýlily, takže jsme si plnými doušky užívaly krásné výhledy, obdivovali rekonstrukci antické architektury a stíraje si pot z čel litovali, že v Paul's bay není méně lidí :-).
Po lehkém občerstvení a nákupu pohledů jsme plni nové síly vyrazili na to opravdové řecké a turisty opěvované východní pobřeží. A začali jsme hned TSAMBIKOU. Že se konečně vykoupeme. Nu, vykoupali jsme se, ale "opuštěnou", "malebnou" a "nezastavěnou" pláž si představujeme trošičku jinak :-). Navíc nás (tedy hlavně mě) obtěžovaly rybky svými kousanci. A to vypadaly skrz potapěčské brýle tak roztomile a mírumilovně. Já vím, že okusování od rybek je moderní forma peelingu za těžké peníze, ale v tomhle případě zastávám názor Sheldona z Big Bang Theory:
"Jediný mořský živočich, u kterého by mi nevadilo, že mě sní, je kraken. A to jen proto, že poslední věta, kterou bych před smrtí slyšel, by byla Vypusťte krakena! To se neomrzí."
Zkrátka a dobře, na pláži v Tsambice jsme se zastavili přesně na jedno vykoupání, jednu postavenou nádrž (rozuměj díru v písku) a jeden postavený hrad (rozuměj hrad :-)).
Ani jsme nevystoupali ke kláštěru, poutnímu místu všech těhotenství chvivých žen (tzv. "snažilek ":-)), abychom tam oznámili, že my jsme takhle ve dvou úplně v cajku, takže u nás dobrý :-).
Naše další kilometry vedly na AFANDOU BEACH, kde měli dle průvodce půjčovat šlapadla. Nu, pláž celkem pěkná a poloprázdná, ale jediné, co jsme našli, byla cedule, že šlapadla a další vodní přibližovadla jsou k mání jen hotelovým hostům.
A u ANTONNY QUINN BAY, naší další zastávky, jsme se jen otočili na přeplněném parkovišti.A ani to nebylo pro množství aut úplně jednoduché.
Celkově lze naše putování po východních plážích shrnout jako nepříliš uspokojivé. Nenasytné rybky, horký písek a hlavně hafo lidí. Ale alespoň jsme si znovu připomněli, kterak dobře jsme si vybrali polohu našeho hotelu na příjemném západě ostrova :-).
Takže tím jsme v podstatě vyčerpali čtvrteční cílové destinace a přemýšleli co dál. A pak nás napadl kopec Monte Smith u hlavní města a tento nápad jsme za pomoci navigace brzy proměnili v realitu. Nu, Lindoská akropole to nebyla, ale zas nestál vstup 12 euro.
Na zpáteční cestě do Theologu jsme si znovu vyzkoušeli proplétání řeckým provozem a úzkými uličkami více než dostatečně, takže jsme nakonec byli rádi, že jsme Pažouta vrátili v pořádku. A milý pán z půjčovny byl tak důvěřivý, že ho ani nechtěl zkontrolovat. Dojemné :-).
Taková byla "ve zkratce" naše mastňácká dovolená na Rhodu. I letos se chystáme na nějaký ten řecký ostrov. A proč ne? Je tam teplo, moře, přijatelné ceny a samaritánsky si můžeme říkat, že přivážíme práci a peníze tamním obyvatelům. A ti si to zasluží :-).
A na závěr ještě posledních pár snímků...
Čtvrtek, 20. 8.
Lindos a zbytek aneb východní pobřeží
Celkem 174, 6 km
Půjčeného Pažoutka nám přes noc nikdo neukradl ani nepřenesl (nesmějte se, vzhledem k jeho muší váze... ;-)), takže jsme ráno mohli směle vyrazit do jednoho z největších turistických lákadel na ostrově - do Údolí motýlů neboli PETALOUDES. Obklopeni hejny motýlů jsme si celou procházku příjemných zeleným údolím připadali jako v pohádce. Nebo přinejmenším jako v etymologickém dokumentu :-).
Já vím, ty hejna nejsou na fotkách vidět... ale fakt tam byly!
No vážně!
Obsypaný strop
Myrta etymoložka
Zato další vyhlášená turistická atrakce, EPTA PIGES aka Sedm pramenů nás trochu zklamala.Na to, kolik tu bylo turistů, tu vlastně nebylo nic moc k vidění. Proč sem ty lidi jezdí? Že by se (stejně jako my) dočetli o brodění tmavým tunelem? Není možná ;-).
Nutno ovšem říci, že v průvodci zmiňovaná lehce dobrodružná cesta byla nakonec kratochvílí vstkutku adrenalinovou. Po kotníky v ledové vodě a celých 186 metrů v naprosté tmě. Navíc před vámi turista, za vámi turista, po stranách vlhká zeď. Jediný možný směr je kupředu. Ještěže nám k tomu z úst jednoho z návštěvníků zněly jakési ruské národní písně. Člověk si hned připadal pln odvahy a hrdého optimismu :-).
Poslední pohled zpátky...
Umělecké foto s názvem "Světlo na konci tunelu"
A to nás čekalo na druhém konci - jezírko, do kterého se vlévají jednotlivé prameny.
Vytvořili ho italové coby zásobu vody na zavlažování blízkých plání.
Sice to nevypadá, ale fakt tam bylo plno :-)
Myrta a lindoská akropole
Po lehkém občerstvení a nákupu pohledů jsme plni nové síly vyrazili na to opravdové řecké a turisty opěvované východní pobřeží. A začali jsme hned TSAMBIKOU. Že se konečně vykoupeme. Nu, vykoupali jsme se, ale "opuštěnou", "malebnou" a "nezastavěnou" pláž si představujeme trošičku jinak :-). Navíc nás (tedy hlavně mě) obtěžovaly rybky svými kousanci. A to vypadaly skrz potapěčské brýle tak roztomile a mírumilovně. Já vím, že okusování od rybek je moderní forma peelingu za těžké peníze, ale v tomhle případě zastávám názor Sheldona z Big Bang Theory:
"Jediný mořský živočich, u kterého by mi nevadilo, že mě sní, je kraken. A to jen proto, že poslední věta, kterou bych před smrtí slyšel, by byla Vypusťte krakena! To se neomrzí."
Zkrátka a dobře, na pláži v Tsambice jsme se zastavili přesně na jedno vykoupání, jednu postavenou nádrž (rozuměj díru v písku) a jeden postavený hrad (rozuměj hrad :-)).
Jo, postavila sem si hrad. No a? :-)
Ani jsme nevystoupali ke kláštěru, poutnímu místu všech těhotenství chvivých žen (tzv. "snažilek ":-)), abychom tam oznámili, že my jsme takhle ve dvou úplně v cajku, takže u nás dobrý :-).
Naše další kilometry vedly na AFANDOU BEACH, kde měli dle průvodce půjčovat šlapadla. Nu, pláž celkem pěkná a poloprázdná, ale jediné, co jsme našli, byla cedule, že šlapadla a další vodní přibližovadla jsou k mání jen hotelovým hostům.
Pusto a prázdno. Idylka na Afandou beach
A u ANTONNY QUINN BAY, naší další zastávky, jsme se jen otočili na přeplněném parkovišti.A ani to nebylo pro množství aut úplně jednoduché.
Celkově lze naše putování po východních plážích shrnout jako nepříliš uspokojivé. Nenasytné rybky, horký písek a hlavně hafo lidí. Ale alespoň jsme si znovu připomněli, kterak dobře jsme si vybrali polohu našeho hotelu na příjemném západě ostrova :-).
Takže tím jsme v podstatě vyčerpali čtvrteční cílové destinace a přemýšleli co dál. A pak nás napadl kopec Monte Smith u hlavní města a tento nápad jsme za pomoci navigace brzy proměnili v realitu. Nu, Lindoská akropole to nebyla, ale zas nestál vstup 12 euro.
Na zpáteční cestě do Theologu jsme si znovu vyzkoušeli proplétání řeckým provozem a úzkými uličkami více než dostatečně, takže jsme nakonec byli rádi, že jsme Pažouta vrátili v pořádku. A milý pán z půjčovny byl tak důvěřivý, že ho ani nechtěl zkontrolovat. Dojemné :-).
Taková byla "ve zkratce" naše mastňácká dovolená na Rhodu. I letos se chystáme na nějaký ten řecký ostrov. A proč ne? Je tam teplo, moře, přijatelné ceny a samaritánsky si můžeme říkat, že přivážíme práci a peníze tamním obyvatelům. A ti si to zasluží :-).
A na závěr ještě posledních pár snímků...
Jedna z posledních procházek po okolí
Poslední večer - na večeři v jedné z typických místních taveren
Nalezeno na pláži, autor neznámý :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
