Jenom moula...

... si může zlomit ten samý prst, na té sámé noze, téměř tím samým způsobem.
Přenesme se o pár let do minulosti, cca o 5 let. Je horký červencový den, Pavlí běží od okna pro klíče a nakopne futra ode dveří. Později doktor s pohledem na rentgen konstatuje, že malík levé nohy je zlomený, ale že to nevadí (cituji), koupat se s tím můžu, chodit více méně taky, ale zpočátku, prosím, držet v klidu, zafixované obvazem nebo náplastí (sádru ni dlahu na to ze zjevných důvodů dát nemůže). Jen tak mimochodem, bylo to den před odjezdem na turistický tábor...
Nyní se vraťme téměř do přítomnosti, přesněji řečeno, do soboty, 17. 4. 2010, kdy Pavlí (tentokráte neběhaje) nakopne Pavlíkovu postel, zařve na celý dům: CENZURA a pak jen s bolestí v očích pozoruje, jak ten samý prst otéká, modrá a fialoví. K doktorovi ani nejde a sama si prst zafačuje, říkaje si v duchu s kapkou ironie, že v tomhle už je přeci mazák.
Takže teď se na tramvaj, domů, z přednášky a na semináře dostavuji kulhaje a v pantoflích, neboť jiné boty zatím nepřipadají v úvahu. Stejně tak se nejspíš dostavím i na středeční divadelní představení (Monty Python- Svatý grál- moc se těšim! :)) a páteční- sobotní plzeňský Majáles.
So ein Pech!

Dodatek: Původně sem do nadpisu chtěla přidat ostřejší slovo, ale přece jen mám nějakou sebeúctu :)
Dodatek dodatku: Co se týče jiných novinek mého života, tak od minulého pátku doučuji němčinu v Plzni žijícího, v Karlových Varech studujícího a z Novosibirska pocházejícího Rusa. A baví mě to :)... co se týče dalších novinek, tak sem ze svého prvního testu z psychologie na vejšce dostala plný počet bodů. Paní profesorka De Bolle může být hrdá :)