Konečně opravdový test!

Určitě to znáte- onen strašně důležitý a nepochybně pravdivý kvíz v nejrůznějších časopisech, ať už je to Dívka, Bravo, Topdívka, Cosmopolitan,... :) a ať už má název "Hodíte se k sobě?", "Jaká jste doopravdy?", "Jste opravdu nejlepší kámošky?", " Je tvůk kluk gay?", Je tvá holka lesba?" "Jsi lesba/gay?", "Věříš testům v časopisech?"... a tak podobně :) A ruku na srdce, každý z nás si určitě alespoň jednou nějaký z těchto testů udělal...



Ale proč to sem všechno píšu... právě sem totiž v počítači objevila ten skutečný, pravý test, o který se s vámi chci podělit:

V Á Ž E N Í,

KONEČNĚ OPRAVDOVÝ TEST

1. Jsi hezký ?
ano - 1 bod
ne - 0 bodů

2. Jsi chytrý ?
ano - 1 bod
ne - 0 bodů

VYHODNOCENÍ:
2 body: Jsi hezký a chytrý
1 bod : Jsi buď hezký nebo chytrý
0 bodu: Jsi škaredý debil

:D :D :D

Jeee, já sem tak ráda...

..., že dnes (resp včera, uff, už bych fakt měla jít spáát) Šámy zprovoznil wifinu, které sme dali jméno Akira a já mohla napsat hned tři (i s tímhle čtyři) nové články...
I když to pro mě znamená jít spát až teď, téměř ve 2 hodiny v noci (má nahrbená záda, promiňte mi to, zítra si vás protáhnu v bazénu), sem za to opravdu ráda. A navíc, díky přetrvávajícím potížím paní Zikmundové se zítřejší hodina od půl osmé (brr) ruší a dramatickou výchovu (což je vynikající příklad dalšího hravého předmětu) máme až od 10:15, mohu si trochu přispat.

A k posledním dnům - viděli sme film "Někdo to rád horké" se všemi těmi skvělými hláškami ("Říkejte mi Dafné" nebo "Pak nás dají do ženský márnice, svlíknou nás a já umřu hanbou" :D) a je prostě skvělej. Prostě awesome.

Perníková chaloupka...

... aneb návrat k osvědčené metodě hraní si na vejšce :)

Tento text vznikl jako domácí úkol na předmět Základy artefiletiky, který vede pan docent Slavík (což je mimochodem Pan Profesor s velkýma P, tak moc ho mám ráda :) ) a jeho zadání znělo - vybrat si libovolnou ilustraci Perníkové chaloupky a popsat, co na ní na mě nejvíc "funguje"... zkrátka něco podobného jako hermeneutický výklad...

Nejkrásnější pohádky bratří Grimmů

Perníková chaloupka patřila odmalička k mým nejoblíbenějším pohádkám vůbec a stejně tak i ilustrace k ní. Jakmile se mi do rukou dostala pohádková knížka s Perníkovou chaloupkou, okamžitě jsem k ni listovala, porovnávala, hodnotila. A moje “numero uno“ ilustrací a obrázků této pohádky můžete vidět výše.

Ilustrace zobrazuje Jeníčka a Mařenku těsně před tím, než se opatrně přiblíží k chaloupce a uloupnou si kousek sladkého perníku. Je světlá, převládají na ní jasné pastelové barvy, rozhodně nemáme pocit hluboké strašidelné noci. Ovšem pak se podíváme na les za chaloupkou – vysoké staré smrky, temné stíny mezi stromy, které jen tak neprohlédneme. A najednou jakoby na nás trocha toho „strašidelna“ dýchla, jakoby ona chaloupka byla pomyslnou hranicí mezi světlým, jasným dnem, ve kterém se hlavní postavy nachází teď, a temnou, hrůznou nocí, do které se dostanou, zajdou – li dál, než by měly.

Dojem této hranice (mezi dobrem a zlem, chcete – li), ve mně utvrzují i rostliny před perníkovým plůtkem. Najdeme zde žlutou vysokou diviznu, léčivou bylinu, která lidem pomáhá od nejrůznějších neduhů, roztomilé sedmikrásky, které v nás evokují nevinnost a zelené kapradí. Naproti tomu za perníkovým plůtkem, blíže k chaloupce a temnému stromoví za ní vidíme akorát houby parazitující na vysokých stromech, které v nás rozhodně žádnou důvěru nevzbudí.

Pro mě je asi nejsilnější zážitek z ilustrace onen neslyšitelný rozhovor mezi postavami dvou sourozenců, ten váhavý postoj Mařenky a rozhodné gesto Jeníčka. Jako by říkal: „Pojď, jen si trochu uždíbneme, to nikomu neublíží.“ Ale jeho malá sestřička se bojí, váhá, přemýšlí. Možná je jí hloupé loupat někomu cizímu obložení stěn, možná se jí nezdá havran nebo vrána sedící na perníkové střeše (předzvěst nebezpečí?): „A co když nás někdo uvidí? A ani nevíme, kdo tam bydlí…“

Ale uvědomme si, že děti jsou hladové, unavené, na les se pomalu, ale jistě snáší večer a ony neví, kudy dál. Proto taky nakonec Mařenka podlehne bratrovu přemlouvání a svému vlastnímu hladu a překročí onu hranici.

Myrty a my v zemích dechberoucí architektury, umělců, unie a piva

Jak jsem slíbila, hned po článku o radosti a veselí (objevila sem krásu hypertextových odkazů :) ) se pusťme do tohoto tématu. Vím, že jsem slibovala také výlet do Plzně, ale nestihla sem ještě stáhnout fotky z počítače z domova, takže snad někdy příště...
Ovšem než opravdu začneme, musím k něčemu přiznat. Je to opravdu dost hrozné a myslím, že ačkoliv už je to nějaký ten pátek, ještě mi nebylo odpuštěno. Vím, neexistuje na to žádná omluva, ač se tu můžu ohánět tím, že sem měla tolik práce s balením nebo že za to může Pavlík... pravdou však je, že sem ZAPOMNĚLA své Myrty doma... to znamená, že na následujících fotkách se objevují jen a pouze Šámova 1. Myrta, pak Myrta basová a Myrta černá (neberte jako rasistickou narážku, prosím). Myslím, že moje velká šedá, naše velká bíla, malá bílá, malá šedá, malá hnědá (ani toto není žádné antisemické třídění, proboha!) Myrta se na mě už nezlobí, ale stále mi to má tak nějak za zlé.

Ale dost bylo sypání si popelu na hlavu...
Náš poznávací zájezd do Beneluxu (složení - já, Šáma, miniŠáma, pan Šáma, paní Šámová, Myrty) se samozřejmě neobešel bez prvotního plánování a cestovní horečky. Snad jedině Myrty to snášely dobře...

Například když si hověly na autě na německém odpočívadle...

... nebo na mé hlavě, když je unavila prohlídka Lucemburku, což byla mimochodem naše první zastávka. Prohlédli sme si to, co každý turista (hrobku Jana Lucemburského) i to, co nee každý turista (nějaký budovy Evropské Unie, všechno high tech, myslim, že tam byl snad archiv? Ale úplně obří...)

Pár uměleckých fotek u umělecké stavby (že by to byla opera? Teď nevím) Ovšem poté, co si Myrta zahrála na King Konga...

... a co sme se prospali v našem prvním Etapu (luxusním, nutno říci, svítící sprchu sme neměli v každém :) ), vyrazili jsme dál - do Bastogne. Tam jsme navštívili památník americkým vojákům

Tam sem si také koupila krásné nové saténové balerínky :) a vyzkoušela, jak vypadá "pohoda na hlavni"...

... nebo taky "my tři z tanku bez psa" :)... Ovšem z Bastogne sme se vydali rovnou do Bruselu, kde si Myrty vychutnaly hlavně posezení na lavičce v galerii.

Jestli je tak zmohli dlouhonozí sloni od Dalího,...

... nevím, ovšem nás celkem jo. Stejně jako další obrazy a hlavně další památky Bruselu, například veškeré stavby (včetně jeho domu) Victora Horty, geniálního secesního architekta...

... tohohle domu, který bych s klidem označila za klenot funkcionalismu...

...samozřejmě Atomia a v neposlední řadě obří art deco katedrály.

V Bruselu sme strávili dva dny a poté jsme projeli Bruggy a Gent. Většina lidí tvrdí, jaký klenot nejsou Bruggy (středověké památky, grachty, bohatá historie,...), ovšem mně osobně se líbil spíš Gent. Pravdou ale je, že nás bruggské pivo v jedné z legendárních hospůdek na jeden večer přimělo pochybovat o této myšlence.

A nejen nás. Vlastně si obě šedé Myrty musely další den půjčit moje a Šámovo sluneční brýle, aby zakryly obrovské kruhy pod očima. Černá Myrta, ta byla ještě opilá, takže mi ukradla náušnice.

A po získání této zkušenosti nám nebrábilo nic vyjet si do Holandska, nasbírat další zkušenosti. Jako že třeba to, že holanďani topí hranolky v majonéze, je pravda. Ovšem je to delikatesa (jejich majonéza chutná spíš jako tavenej sýr). Nebo taky to, že větrnný mlýny se uměj točit opravdu, opravdu rychle. A taky to, že nám končí období krásného počasí. Na následující fotce můžete vidět poslední sluníčko a je to taky poslední "myrtí" fotka, neboť ani Myrtám se nechce pózovat v děšti. A uznejte, komu se chce vůbec fotit.

Uhuu, vlastně ještě v Rotterdamu nám osvítilo slunce například tyto "kostkoidní" domky a další moderní budovy...

A taky v Antverpách u budovy soudu bylo krásně, ale to už je opravdu všechno :). Amsterodam i Haag nám propršel. Škoda.

Co říci na závěr? Možná trochu uspěchaná dovolená, stihnout tři země, 9 vělkých měst, neznámý počet památek/muzeí/obrazů/rodných domů slavných mistrů (Horta, Rubens, Rembrandt, Vermeer) za nějakých 11 dní při dopravě autem, to je celkem sebevražedná mise. Ale my ji ještě zvládli celkem obstojně.

A viděli sme Dívku s perlou, Noční hlídku, Hodinu anatomie, Mondriana, Van Gogha, Rubense... to na tom bylo to nejskvělejší!!! :)

Radujme se, veselme se...

... ale ne v tomtooo noovem roooce, jak se zpívá v nějaký vánoční koledě (mimochodem, nepřipadá vám, že jakmile skončí srpen, na dveře klepou vánoce? Alespoň mě to tak připadalo, když jsem přišla do Globusu. Venku ještě babí léto a oni na mě s ozdobama, adventníma kalendářema a čokoládovýma Mikulášema - který vlastně vůbec nevypadají jako Mikulášové, ale Santa Clausové, tak proč je vlastně dávámě dětem do balíčků?... uuf, ale to sem se dostala někam úplně jinam :) )
Tak, z čeho se vlastně radujme a veselme?
Takže hlavními novinkami dne/týdne/ měsíce jsou: naše přestěhování do nového bytu - ze Žlutické 19 sme se přestěhovali do Žlutické 22... já vím, velká změna :). Bydlíme stále s Ivankou, Vojtou, Akirou a Myrtama, jen už to není podnájem pro naše adoptivní rodiče, neboť oni ten byt koupili. Krásně sme si vymalovali náš veeelkej novej pokoj (žlutá, modrá, červená),

Takhle to probíhalo...

konečně sme si koupili postel - tuhle...

Postel, povlečení, prostěradlo a (nerada to říkám) Myrty... design by Ikea
A nee, nejsem placená za reklamu.
A ano, je to ten samej roh jako na předchozím obrázku.

A včera sem nám vyrobila z krabice Scania, kartonu a baličáku celkem pěknej noční stolek ve stylu Mondriana

Ovšem nejdůležitější novinkou dnešního dne, díky níž můžu konečně zas napsat nějaký ten článek je ta, že se milovanému Šámymu podařilo rozchodit wifinu! Já vim, mohla sem sem něco napsat během pauz ve škole, které sem strávila ve studovně/knihovně, mohla sem se třást zimou připojená na modem v našem ještě nehotovém, prázdném a nevytopeném obýváku (zítra přijdou dokončit plovoučku), ale víte jak... člověku se přeci jen píše líp u stolu, v posteli, na zemi,... prostě tam kde chce. Ach jo, jak člověk rychle zpohodlní (a to jí máme zapojenou cca 4 hodiny? :) )
Čiže v nejbližších dnech, možná hned jak dokončím tento článek se můžete těšit na další pokračování seznamu (alespoň ve zkratce, přeci jen už to není tak aktuální :) )...