Od Abee...

"Úžasná konzerva, chodím sem s otvírákem, pootveřu a čichám ten smích, lásku, klasiku, čichám ty perly, to úžasné počasí, to přátelství.

Až mi bude smutno, tuhle konzervu plnou štěstí prostě sežeru."

úterý 19. října 2010

Myrty a my v zemích dechberoucí architektury, umělců, unie a piva

Jak jsem slíbila, hned po článku o radosti a veselí (objevila sem krásu hypertextových odkazů :) ) se pusťme do tohoto tématu. Vím, že jsem slibovala také výlet do Plzně, ale nestihla sem ještě stáhnout fotky z počítače z domova, takže snad někdy příště...
Ovšem než opravdu začneme, musím k něčemu přiznat. Je to opravdu dost hrozné a myslím, že ačkoliv už je to nějaký ten pátek, ještě mi nebylo odpuštěno. Vím, neexistuje na to žádná omluva, ač se tu můžu ohánět tím, že sem měla tolik práce s balením nebo že za to může Pavlík... pravdou však je, že sem ZAPOMNĚLA své Myrty doma... to znamená, že na následujících fotkách se objevují jen a pouze Šámova 1. Myrta, pak Myrta basová a Myrta černá (neberte jako rasistickou narážku, prosím). Myslím, že moje velká šedá, naše velká bíla, malá bílá, malá šedá, malá hnědá (ani toto není žádné antisemické třídění, proboha!) Myrta se na mě už nezlobí, ale stále mi to má tak nějak za zlé.

Ale dost bylo sypání si popelu na hlavu...
Náš poznávací zájezd do Beneluxu (složení - já, Šáma, miniŠáma, pan Šáma, paní Šámová, Myrty) se samozřejmě neobešel bez prvotního plánování a cestovní horečky. Snad jedině Myrty to snášely dobře...


Například když si hověly na autě na německém odpočívadle...

... nebo na mé hlavě, když je unavila prohlídka Lucemburku, což byla mimochodem naše první zastávka. Prohlédli sme si to, co každý turista (hrobku Jana Lucemburského) i to, co nee každý turista (nějaký budovy Evropské Unie, všechno high tech, myslim, že tam byl snad archiv? Ale úplně obří...)







Pár uměleckých fotek u umělecké stavby (že by to byla opera? Teď nevím) Ovšem poté, co si Myrta zahrála na King Konga...



... a co sme se prospali v našem prvním Etapu (luxusním, nutno říci, svítící sprchu sme neměli v každém :) ), vyrazili jsme dál - do Bastogne. Tam jsme navštívili památník americkým vojákům


Tam sem si také koupila krásné nové saténové balerínky :) a vyzkoušela, jak vypadá "pohoda na hlavni"...




... nebo taky "my tři z tanku bez psa" :)... Ovšem z Bastogne sme se vydali rovnou do Bruselu, kde si Myrty vychutnaly hlavně posezení na lavičce v galerii.


Jestli je tak zmohli dlouhonozí sloni od Dalího,...



... nevím, ovšem nás celkem jo. Stejně jako další obrazy a hlavně další památky Bruselu, například veškeré stavby (včetně jeho domu) Victora Horty, geniálního secesního architekta...





... tohohle domu, který bych s klidem označila za klenot funkcionalismu...


...samozřejmě Atomia a v neposlední řadě obří art deco katedrály.


V Bruselu sme strávili dva dny a poté jsme projeli Bruggy a Gent. Většina lidí tvrdí, jaký klenot nejsou Bruggy (středověké památky, grachty, bohatá historie,...), ovšem mně osobně se líbil spíš Gent. Pravdou ale je, že nás bruggské pivo v jedné z legendárních hospůdek na jeden večer přimělo pochybovat o této myšlence.




A nejen nás. Vlastně si obě šedé Myrty musely další den půjčit moje a Šámovo sluneční brýle, aby zakryly obrovské kruhy pod očima. Černá Myrta, ta byla ještě opilá, takže mi ukradla náušnice.

A po získání této zkušenosti nám nebrábilo nic vyjet si do Holandska, nasbírat další zkušenosti. Jako že třeba to, že holanďani topí hranolky v majonéze, je pravda. Ovšem je to delikatesa (jejich majonéza chutná spíš jako tavenej sýr). Nebo taky to, že větrnný mlýny se uměj točit opravdu, opravdu rychle. A taky to, že nám končí období krásného počasí. Na následující fotce můžete vidět poslední sluníčko a je to taky poslední "myrtí" fotka, neboť ani Myrtám se nechce pózovat v děšti. A uznejte, komu se chce vůbec fotit.



Uhuu, vlastně ještě v Rotterdamu nám osvítilo slunce například tyto "kostkoidní" domky a další moderní budovy...


A taky v Antverpách u budovy soudu bylo krásně, ale to už je opravdu všechno :). Amsterodam i Haag nám propršel. Škoda.


Co říci na závěr? Možná trochu uspěchaná dovolená, stihnout tři země, 9 vělkých měst, neznámý počet památek/muzeí/obrazů/rodných domů slavných mistrů (Horta, Rubens, Rembrandt, Vermeer) za nějakých 11 dní při dopravě autem, to je celkem sebevražedná mise. Ale my ji ještě zvládli celkem obstojně.

A viděli sme Dívku s perlou, Noční hlídku, Hodinu anatomie, Mondriana, Van Gogha, Rubense... to na tom bylo to nejskvělejší!!! :)


Žádné komentáře:

Okomentovat