Mám touhu vám něco sdělit.
Zde už sem se rozohňovala nad tím, jak nemám ráda nesobeckost tam, kde vůbec být nemá. Tedy v lásce. Dle mého když někoho milujeme, tak ho milujeme sobecky. Zkrátka chceme být s ním a je nám (do jisté míry) fuk, co všechno to obnáší. Rodiče nikdy nepřestanou milovat své děti, i kdyby z nich vyrostly masoví vrahové. Nebo?
Z tohoto důvodu je mi sympatická Margot neboli Markétka z Mistra a Markétky.
Markétka miluje Mistra. A tak to prostě je. Opustí kvůli němu nemilovaného manžela, krásnou vilu, služebnou a nedá si pokoj, dokud nebude s ním. Je ochotná spolčit se s ďáblem jen aby mohla být s Mistrem. Nedá ani na jeho protesty, jak to ona, mladá krásná dívka bude mít s ním, se starým bláznem těžké. Prostě chce být s ním a tak je. A neohlíží se, komu ublíží nebo neublíží, co se s ní stane a co musí všechno podstoupit.
A z toho důvodu si na její podobě v mém komiksu dám záležet.
středa 20. července 2011
pondělí 18. července 2011
Miluju a maluju... a pracuju...
Tak nějak by se dalo popsat pokračování prázdnin milé Pavlí.
Práce v kanceláři mě baví. Baví mě dávat razítka, vyzvedávat poštu, sčítat sloupce o milionech číslic, povídat si s kolegyní ;), krmit se polomáčenkama, odpovídat na obligátní otázku: "Paní F. tu dnes není?" obligátní odpovědí: "Není a nebude. Má dovolenou. My vám snad nestačíme?". Ve volných i nevolných chvílích myslet na Nejmilejšího. Jo a hezky se oblékat :). Dokonce přemýšlím, že se zítra i nalíčim.
S malováním je to už horší. Leč stále (naivně) věřím, že komiks do konce tohoto týdně dodělám.
Jelikož 23. 7. nastupuji do autobusu směr tábor u Tábora a vracím se až v srpnu, hodilo by se.
Asi rozhodně víc než psát takovéto články na blog...
Práce v kanceláři mě baví. Baví mě dávat razítka, vyzvedávat poštu, sčítat sloupce o milionech číslic, povídat si s kolegyní ;), krmit se polomáčenkama, odpovídat na obligátní otázku: "Paní F. tu dnes není?" obligátní odpovědí: "Není a nebude. Má dovolenou. My vám snad nestačíme?". Ve volných i nevolných chvílích myslet na Nejmilejšího. Jo a hezky se oblékat :). Dokonce přemýšlím, že se zítra i nalíčim.
S malováním je to už horší. Leč stále (naivně) věřím, že komiks do konce tohoto týdně dodělám.
Jelikož 23. 7. nastupuji do autobusu směr tábor u Tábora a vracím se až v srpnu, hodilo by se.
Asi rozhodně víc než psát takovéto články na blog...
sobota 16. července 2011
Učebnice! Učebnice! Učebnice!
Tak nějak sem si dělala pořádek ve věcech (prokrastinace dělá své :) ) a objevila sem několik učebnic ze své éry na gymplu. Nějaké sem udala do antikvariátu, některé nabízím zde. Berte nebo nechte být. Ale spíše berte. Levněji už učebnice nekoupíte!
Čítanka pro 3. ročník gymnázií, Josef Soukal, naklad. SPN - 70,-
Literatura - Čítanka české a světové literatury pro 1. ročník středních škol, naklad. Fortuna - 50,-
(vynikající pro přípravu k maturitě - obsahuje ukázky nejstarších literárních památek)
Základy společenských věd - Základy filozofie a etiky pro střední školy, Lenka Adamová, Vladislav Dudák, Václav Ventura, nakl. Fortuna - 50,-
Literatura pro 3. ročník gymnázií, Josef Soukal, naklad. SPN - 70,-
Čítanka pro 3. ročník gymnázií, Josef Soukal, naklad. SPN - 70,-
Literatura - Čítanka české a světové literatury pro 1. ročník středních škol, naklad. Fortuna - 50,-
(vynikající pro přípravu k maturitě - obsahuje ukázky nejstarších literárních památek)
Základy společenských věd - Základy filozofie a etiky pro střední školy, Lenka Adamová, Vladislav Dudák, Václav Ventura, nakl. Fortuna - 50,-
středa 13. července 2011
Jedna školková...
...rybí pomazánka. Takže, kdo je alergickej na ryby, jako můj adoptivní tatínek, je mu tento článek k ničemu.
Je potřeba:
tuňáková konzerva.
máslo. Tak půlka z 250ti gramové kostky. Opravdový máslo, ne žádnej margarín.
Jarní cibulka nebo několik stébel pažitky (a nebo, když není zbytí, obyčejná malá cibule).
Máslo nakrájejte na tlusté plátky nebo kostičky nebo klidně i vrtulky, podstatné je aby bylo na kusy. Bude se vám s ním pak lépe pracovat. Nechte ho odstát, aby bylo měkčí, s máslem právě vytaženým z ledničky a zmrzlým na kost by ste se sakra nadřeli.
Až máslo dosáhne takové konzistence, že při pokusu o jeho rozmačkání neskáče z mísy ani neklade nijak velký odpor, přidejte obsah konzervy (bez oleje či vlastní šťávy) a chopte se vidličky. Nebo si pomožte kuchyňským robotem, kterým dosáhnete skutečně jemné pomazánky. Takové, kterou si pamatuju ze školky. Vidličkou sice nedosáhnete této gurmánské speciality, ale uspokojivého a jedlého výsledku ano.
Jarní cibulku nakrájejte na libovolně velké kousky a přidejte do pomazánky. Promíchejte a ochutnejte. Před podáváním doporučuju nechat nějakou chvíli odstát v lednici.
S čerstvým křupavým chlebem gurmanský orgasmus garantován :).
A když ne, tak ste někde udělali chybu.
Je potřeba:
tuňáková konzerva.
máslo. Tak půlka z 250ti gramové kostky. Opravdový máslo, ne žádnej margarín.
Jarní cibulka nebo několik stébel pažitky (a nebo, když není zbytí, obyčejná malá cibule).
Máslo nakrájejte na tlusté plátky nebo kostičky nebo klidně i vrtulky, podstatné je aby bylo na kusy. Bude se vám s ním pak lépe pracovat. Nechte ho odstát, aby bylo měkčí, s máslem právě vytaženým z ledničky a zmrzlým na kost by ste se sakra nadřeli.
Až máslo dosáhne takové konzistence, že při pokusu o jeho rozmačkání neskáče z mísy ani neklade nijak velký odpor, přidejte obsah konzervy (bez oleje či vlastní šťávy) a chopte se vidličky. Nebo si pomožte kuchyňským robotem, kterým dosáhnete skutečně jemné pomazánky. Takové, kterou si pamatuju ze školky. Vidličkou sice nedosáhnete této gurmánské speciality, ale uspokojivého a jedlého výsledku ano.
Jarní cibulku nakrájejte na libovolně velké kousky a přidejte do pomazánky. Promíchejte a ochutnejte. Před podáváním doporučuju nechat nějakou chvíli odstát v lednici.
S čerstvým křupavým chlebem gurmanský orgasmus garantován :).
A když ne, tak ste někde udělali chybu.
pondělí 11. července 2011
Don't look...
...in her eyes.
Cause there's something that you can't disguise.
Don't try to catch her eye.
Don't kiss her when you say goodbye
Don't try to catch her eye.
Don't kiss her when you say goodbye
Charlie Straight, Platonic Johny. Vynikající kapela. Vynikající píseň. Vynikající videoklip.
Vážně. Se klidně podívejte.
A mír želvám.
sobota 9. července 2011
Miluju a maluju...
..aneb jak si takhle na začátku prázdnin užívám sluníčka.
U otevřeného okna...
S Mistrem a Markétkou (skvělí to společníci), s Tommy Monaghannem (taktéž výtečný společník, podrobněji sem se o něm rozepsala zde, kdo snad zapomněl ;) ), lihovkama, tužkou, gumou a stojanem.
Jo. Dělám komiks. Mistr a Markétka na 12ti áčtyřkách (kdo ste to četl, víte že je to úkol nadlidský, samotný román čítá na 397 stran, grafický pak "jen" 128!). Až to bude hotovo (bože, jak já se na to těšim!), dám to sem. Společně s 20 ilustracemi Kytice (ach!) a 10ti stránkovým leporelem na téma Krvavý román od Váchala (je mi zle!).
Sem to ale šikovná žába, která maluje a maluje a ještě o tom podává reporty na blog.
Žádná prokrastinace!!
U otevřeného okna...
S Mistrem a Markétkou (skvělí to společníci), s Tommy Monaghannem (taktéž výtečný společník, podrobněji sem se o něm rozepsala zde, kdo snad zapomněl ;) ), lihovkama, tužkou, gumou a stojanem.
Jo. Dělám komiks. Mistr a Markétka na 12ti áčtyřkách (kdo ste to četl, víte že je to úkol nadlidský, samotný román čítá na 397 stran, grafický pak "jen" 128!). Až to bude hotovo (bože, jak já se na to těšim!), dám to sem. Společně s 20 ilustracemi Kytice (ach!) a 10ti stránkovým leporelem na téma Krvavý román od Váchala (je mi zle!).
Sem to ale šikovná žába, která maluje a maluje a ještě o tom podává reporty na blog.
Žádná prokrastinace!!
úterý 5. července 2011
Krysa aneb Rattus rattus aneb Myrta
(stejně se musim smát, když použiju ten latinskej název :) )
Tento článek slouží spíše pro mé potřeby. Takové utřídění si znalostí, tužeb, pochybností,...
...mám teď takové to opětovné období, kdy vážně uvažuji o pořízení si svého vysněného domácího zvířete - krysy Myrty. Jak by mi seděla na rameni a nežně mi ševelila do ucha, schovávala by se v rozpuštěných vlasech a děsila kolemjdoucí hysterky a krysobijce. Na zavolání by přiběhla, schoulila se v kapse a spokojeně usnula.
Ha. Ha. Ha. Sem to ale dítě.
Krysa obecná, Rattus rattus, se totiž vůbec běžně doma nechová. To, co všichni pokládaji za krysy, sou povětšinou potkani. I "laboratorní krysy" jsou potkani. Krysa je menší, suchomilná a méně agresivní než divoký potkan. Taky ji tento odolnější jedinec, který se neštítí kanálů a odpadních rour v současné době celkem snadno vypudil z jejího přirozeného prostředí.
Krysu v kanále nenajdete, ta se zdržuje na vyšších a suchých místech, jako na půdách, sýpkách, senících. I když, pravda, zdrojem nákazy (ač se to někomu třeba bude zdát paradoxní) moru byly blechy, které se povětšinou přisávaly na krysí kožíšky, proto se dá předpokládat, že krysa se nejvíce zasloužila o vyhubení celých milionových populací. Ovšem, abychom zas nelynčovaly pouze nebohé Myrty, morová blecha se mohla přisat na kožíšek jakéhokoliv hlodavce. Myrtí krev jí ale šmakovala asi ponejvíc.
Na chov krys obecných sem nenarazila, byť sem dlouhou dobu prohledávala googlem internet. Na jedné diskuzi sem se pouze dočetla onu osudnou zprávu, že tento hlodavec je téměř neochočitelný a také se v zajetí těžko rozmnožuje. Potkaních chovů je naproti tomu celá řada. To, co vídáte na ramenou je pouho-pouhým příbuzným mé vysnéné Myrty. Je věští, snadno ochočitelný, nebojí se vody (pokud je na ní zvyklý odmalička, lze se s ním i koupat), dá se vycvičit a je inteligentní. Je to ovšem vyšlechtěný druh, který hodně často trpí nádorovými onemocněními (alespoň co sem tak vyčetla, málo potkaních chovatelů lká nad potkany, kteří by zemřeli přirozenou smrtí, jde spíše o nemocné a veterinářem uspané miláčky).
Co dělat? Risknout neochočitelnou krysu Myrtu a učit se při jejím ochočování trpělivosti? Zbourat tak všechny předsudky o její neochočitelnosti? Případně se smířit se ztrátou vysněné krysí kamarádky na rameni, neboť v kleci bude pouze divoký živočich? A pokud tedy jo, kde, sakra, takové krysátko sehnat, když je krysích chovatelů možná jen hrstka a ještě k tomu dobře ukrytá?
Jediné chované krysy, které se alespoň částečně podobají krysám obecným, na které sem po internetu narazila, byly krysy obrovské, takzvané křečkomyši gambijské. Tyhle drobečkové ovšem mohou i s ocasem měřit až metr a vážit až tři kila. Uf. Vzhledem k jejich velikosti potřebují výběh minimálně metr krát metr a půl a žádné klece pro hlodavce, pěkné na zakázku vyrobenou klec. A hlavně jedná se o ne zcela domestikovaného mazlivce, není to žádný geneticky upravený potkan, v případě ohrožení kousne a trhne, což není zrovna pěkná věc. Proto se jejich chov moc nedoporučuje pouho pouhým nezkušeným nadšencům, jako sem já. Ach jo.
Třetí možnost je vzdát se krysy Myrty úplně a pořídit si potkana Artemise (samečci jsou klidnější a méně rozjívenější než samičky), ochočit ho, nosit na rameni a bát se nádorů, které možná budou bujet v jeho tělíčku. Jo a taky doufat, že bude ochotnější se se mnou seznámit a milovat mě než byla potkanka Myrta, která mi utekla po týdnu našeho společného soužití.
Nu a čtvrtá a pravděpodobně nejjednodušší možnost (neříkám, že nejlepší) je dál jen spokojeně snít o možné živé Myrtě na rameni a spokojit se se ševelením těch plyšových.
Pokud ste dočetli až sem a pokud byste snad měli zkušenosti s chovem krys obecných či nedejbože kontakt na nějakého spolehlivého chovatele...víte jak :).
P.S.: Dnes (9. 7.) se mi zdálo, jak sem měla potkanku Myrtu. A byla fajn. Utekla mi a hned se vrátila, jakoby chtěla říct: "To ses lekla, coo??", uměla prosit, slyšlela na svoje jméno a s oblibou mi usínala pod tričkem. Byla to zkrátka doslova vysněná Myrta, akorát, že ne krysa. Ale moje prababička z ní málem dostala infarkt :).
Tento článek slouží spíše pro mé potřeby. Takové utřídění si znalostí, tužeb, pochybností,...
...mám teď takové to opětovné období, kdy vážně uvažuji o pořízení si svého vysněného domácího zvířete - krysy Myrty. Jak by mi seděla na rameni a nežně mi ševelila do ucha, schovávala by se v rozpuštěných vlasech a děsila kolemjdoucí hysterky a krysobijce. Na zavolání by přiběhla, schoulila se v kapse a spokojeně usnula.
Ha. Ha. Ha. Sem to ale dítě.
Krysa obecná, Rattus rattus, se totiž vůbec běžně doma nechová. To, co všichni pokládaji za krysy, sou povětšinou potkani. I "laboratorní krysy" jsou potkani. Krysa je menší, suchomilná a méně agresivní než divoký potkan. Taky ji tento odolnější jedinec, který se neštítí kanálů a odpadních rour v současné době celkem snadno vypudil z jejího přirozeného prostředí.
Krysu v kanále nenajdete, ta se zdržuje na vyšších a suchých místech, jako na půdách, sýpkách, senících. I když, pravda, zdrojem nákazy (ač se to někomu třeba bude zdát paradoxní) moru byly blechy, které se povětšinou přisávaly na krysí kožíšky, proto se dá předpokládat, že krysa se nejvíce zasloužila o vyhubení celých milionových populací. Ovšem, abychom zas nelynčovaly pouze nebohé Myrty, morová blecha se mohla přisat na kožíšek jakéhokoliv hlodavce. Myrtí krev jí ale šmakovala asi ponejvíc.
Na chov krys obecných sem nenarazila, byť sem dlouhou dobu prohledávala googlem internet. Na jedné diskuzi sem se pouze dočetla onu osudnou zprávu, že tento hlodavec je téměř neochočitelný a také se v zajetí těžko rozmnožuje. Potkaních chovů je naproti tomu celá řada. To, co vídáte na ramenou je pouho-pouhým příbuzným mé vysnéné Myrty. Je věští, snadno ochočitelný, nebojí se vody (pokud je na ní zvyklý odmalička, lze se s ním i koupat), dá se vycvičit a je inteligentní. Je to ovšem vyšlechtěný druh, který hodně často trpí nádorovými onemocněními (alespoň co sem tak vyčetla, málo potkaních chovatelů lká nad potkany, kteří by zemřeli přirozenou smrtí, jde spíše o nemocné a veterinářem uspané miláčky).
Co dělat? Risknout neochočitelnou krysu Myrtu a učit se při jejím ochočování trpělivosti? Zbourat tak všechny předsudky o její neochočitelnosti? Případně se smířit se ztrátou vysněné krysí kamarádky na rameni, neboť v kleci bude pouze divoký živočich? A pokud tedy jo, kde, sakra, takové krysátko sehnat, když je krysích chovatelů možná jen hrstka a ještě k tomu dobře ukrytá?
Jediné chované krysy, které se alespoň částečně podobají krysám obecným, na které sem po internetu narazila, byly krysy obrovské, takzvané křečkomyši gambijské. Tyhle drobečkové ovšem mohou i s ocasem měřit až metr a vážit až tři kila. Uf. Vzhledem k jejich velikosti potřebují výběh minimálně metr krát metr a půl a žádné klece pro hlodavce, pěkné na zakázku vyrobenou klec. A hlavně jedná se o ne zcela domestikovaného mazlivce, není to žádný geneticky upravený potkan, v případě ohrožení kousne a trhne, což není zrovna pěkná věc. Proto se jejich chov moc nedoporučuje pouho pouhým nezkušeným nadšencům, jako sem já. Ach jo.
Třetí možnost je vzdát se krysy Myrty úplně a pořídit si potkana Artemise (samečci jsou klidnější a méně rozjívenější než samičky), ochočit ho, nosit na rameni a bát se nádorů, které možná budou bujet v jeho tělíčku. Jo a taky doufat, že bude ochotnější se se mnou seznámit a milovat mě než byla potkanka Myrta, která mi utekla po týdnu našeho společného soužití.
Nu a čtvrtá a pravděpodobně nejjednodušší možnost (neříkám, že nejlepší) je dál jen spokojeně snít o možné živé Myrtě na rameni a spokojit se se ševelením těch plyšových.
Pokud ste dočetli až sem a pokud byste snad měli zkušenosti s chovem krys obecných či nedejbože kontakt na nějakého spolehlivého chovatele...víte jak :).
P.S.: Dnes (9. 7.) se mi zdálo, jak sem měla potkanku Myrtu. A byla fajn. Utekla mi a hned se vrátila, jakoby chtěla říct: "To ses lekla, coo??", uměla prosit, slyšlela na svoje jméno a s oblibou mi usínala pod tričkem. Byla to zkrátka doslova vysněná Myrta, akorát, že ne krysa. Ale moje prababička z ní málem dostala infarkt :).
neděle 3. července 2011
"Chápejte, že vy se nám sem moc nehodíte.."
...jak řekla Abee, tohle byla vskutku asi nejhorší scéna.
LIDICE
LIDICE
Ano i ne.
Ano, je tam vynikající Roden a vynikající Bydžovská. Ano, je to vynikající film, dokumentární a nekýčovité, nehollywoodské drama. Ano, podívejte se (z části i proto, že tohle by nemělo být nikdy zapomenuto).
Ne, je to až moc vynikající film, dokumentární drama. Budete plakat. Bude vám špatně a smutno. Z kina budete odcházet se staženým žaludkem. A večer nebudete moc usnout. A budete psát spoilerový články na blog. Ne, nedívejte se.
Ne, je to až moc vynikající film, dokumentární drama. Budete plakat. Bude vám špatně a smutno. Z kina budete odcházet se staženým žaludkem. A večer nebudete moc usnout. A budete psát spoilerový články na blog. Ne, nedívejte se.
pátek 1. července 2011
Úuú...
...Františkovy Lááázněě...úuú...Františkovy Lááázněě.
(neboli jak říká můj všímavý bratr "dokonalá prdelka" ;) )
Tak jo. Přiznám to. Líbí se mi písnička od Mandrage.
Ano, od těch, jejichž: "Do pusy mi vléééétlo... mezi zuby trrrochu..." mě vytáčelo k nepříčetnosti.
Je to tak.
Ať žije láska!
(neboli jak říká můj všímavý bratr "dokonalá prdelka" ;) )
Tak jo. Přiznám to. Líbí se mi písnička od Mandrage.
Ano, od těch, jejichž: "Do pusy mi vléééétlo... mezi zuby trrrochu..." mě vytáčelo k nepříčetnosti.
Je to tak.
Ať žije láska!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)