Mám touhu vám něco sdělit.
Zde už sem se rozohňovala nad tím, jak nemám ráda nesobeckost tam, kde vůbec být nemá. Tedy v lásce. Dle mého když někoho milujeme, tak ho milujeme sobecky. Zkrátka chceme být s ním a je nám (do jisté míry) fuk, co všechno to obnáší. Rodiče nikdy nepřestanou milovat své děti, i kdyby z nich vyrostly masoví vrahové. Nebo?
Z tohoto důvodu je mi sympatická Margot neboli Markétka z Mistra a Markétky.
Markétka miluje Mistra. A tak to prostě je. Opustí kvůli němu nemilovaného manžela, krásnou vilu, služebnou a nedá si pokoj, dokud nebude s ním. Je ochotná spolčit se s ďáblem jen aby mohla být s Mistrem. Nedá ani na jeho protesty, jak to ona, mladá krásná dívka bude mít s ním, se starým bláznem těžké. Prostě chce být s ním a tak je. A neohlíží se, komu ublíží nebo neublíží, co se s ní stane a co musí všechno podstoupit.
A z toho důvodu si na její podobě v mém komiksu dám záležet.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat