Od Abee...

"Úžasná konzerva, chodím sem s otvírákem, pootveřu a čichám ten smích, lásku, klasiku, čichám ty perly, to úžasné počasí, to přátelství.

Až mi bude smutno, tuhle konzervu plnou štěstí prostě sežeru."

pátek 4. března 2011

Peněženka. Pekelný kluk. Sobec.

Zajímavý nadpis, že?

Začneme peněženkou - tu sem si totiž jako pravý moula zapomněla, když sem dnes jela tramvají na vlak. Nic člověka, tak nepotěší, jako to, že nemáte čím zaplatit jízdenku a za 10 minut vám to jede. A to nemluvím o adrenalinový cestě zpět na byt - načerno. Kdyby mě zastavil revizor, mohla bych se prokázat akorát tak úsměvem. Což by mu asi nestačilo.

Ale nic není tak horké, jak se uvaří. Zkrátka jsem jela zpět na plzěňský byt s tím, že si budu muset zítra holt přivstat a jet vlakem v 6 hodin, abych se mohla zúčastnit kadaňského Masopustu.

A teď, co s načatým večerem? S malbou pro uměleckého magistra, resp. magistra umění pana Poláčka (I hate that guy! - slovy Teda Mosbyho) jsem se dnes už nazlobila dost, takže sem si řekla, že si dopřeju trochu relaxace a oddechu. Navíc moji adoptivní rodiče i s Akirou (ta je teď poslední dobou hodně otrávená a otravná, má totiž "své dny" a dost špatně to nese. A my s ní. Ještěže je to jen jednou za půl roku) zmizeli (počítám, že domů), mám pro sebe byt, domácí kino a jedna a půl skříně DVDíček a Bluerayů. Hi.

Vybrala jsem z trochu pokleslejšího žánru (není to Star wars, Star trek ani nic od Nolana) a to onoho Pekelného kluka, Hellboye, jak se ve druhém díle potýká se Zlatou Armádou. Říkejte si o tomto filmu, co chcete, ale mně rozhodně nijak nevadí. Je přímočarý, jednoduchý, pohádkově fantaskní i hollywoodsky ucintaný. Ale čím je mi nejvíc sympatický?

Scénou, kde Hellboy pomalu umírá a Liz, jeho vznětlivá dívka (a tím nemyslím jen to, že by měla výbušnou povahu) dostane od jeho Smrti na výběr - "Rudoch" bude žít, ale ona musí vzít na vědomí, že její hoch má v osudu napsáno zničení planety Země, vyhlazení její populace a v neposlední řadě i její utrpění. Co teď? Budoucí svět nebo láska?

Nemám ráda nesobeckost (v takovémto případě). Neskutečně mě naštvala Bria, když se vzdala svojí lásky k Hanovi, aby mu nestála v cestě za jeho snem stát se pilotem Impéria (viz knižní trilogie o Hanu Solovi, doporučuji všem, co jsou zakoukaný do pokřiveného úsměvu tohoto pašeráka). Trapné.

Liz se ho sobecky nevzdá. Proč? Protože ho miluje a teď, v tuhle chvíli chce být s ním. Co jí záleží na možném budoucím utrpení, na zkáze Země. Než aby se ho vzdala, rozhodne, že otec jejích nenarozených dvojčátek bude zkrátka žít a hotovo.



Zamyslete se nad tím. A upřímně, kdo z vás by nesobecky volil smrt toho, koho na světě nejvíc miluje "jen" proto, že jednou možná vyhladí celou populaci?

Já teda ne. Sem sobec. Takže se ti vycpat, Brio a je mi fuk, jaký důvody tě nakonec vedly k tomu, žes opustila Hana, protože on si nakonec stejně našel Leiu. Stěěěrka!


8 komentářů:

  1. A že ses při naší Star wars diskuzi nepochlubila o svém příspěvku na blog :)
    Meesha

    OdpovědětVymazat
  2. Byla sem tak zapálena do oné debaty, že mi to ani nějak nedošlo :D.
    Ale byla skvělá :).

    OdpovědětVymazat
  3. No a když ti člověk zavolá druhej den, kdy si vzpomene ještě na pár postřehů, tak ti je ani nemůže vylíčit :-D
    Meesha

    OdpovědětVymazat
  4. Jáj, slyšela jsem od Meeshy! :P Beena

    OdpovědětVymazat
  5. Jestli sem si to nemyslela, že to hned uslyší Beena :D

    OdpovědětVymazat
  6. No to víš, Beena si povídat chtěla, ta si akorát čistila zuby...ale pak to na ní asi taky přišlo, tak to uhrála na vybitej mobil :-D

    OdpovědětVymazat
  7. :D
    Ale já si též povídat chtěla, jenže Meesha nepovídala, Meesha se smála :).

    OdpovědětVymazat