Křováci v Národním

Na přelomu září a října sem tak nějak měla cestu do Prahy. Mělo to dva hlavní důvody. Uskutečnit dlouho slibovanou návšvěvu u ó, mé drahé sestřeničky (kdo nás někdy viděl se zdravit, pochopí :) ) a jejího přítele (a mimo jiné jim ukázat Nejmilejšího :) ) a také navštívit Národní divadlo, konkrétně balet Labutí jezero.

Jak jsem se vůbec dostala k tomu, abych zhlédla balet a ještě k tomu v Národním? Odpověď je třeba opět hledat u ó, mé drahé sestřeničky - to jí totiž vytanul na mysl v každém ohledu skvělý nápad.

"Hele, co dáváš babičce k narozeninám?"

"Ještě nevím, proč? Napadá tě něco?"

"Napadlo mě představení v Národním, třeba Labutí jezero nebo něco takhle klasickýho...koukala sem na net a lístky nejsou zas až tak drahý..."

...slovo dalo slovo, rezervace dala rezervaci, bankomat dal peníze, ruka dala lístek a babičky oči se zalily slzami dojetí, když našla v obálce nejen přáníčko, ale i vstupenku do českého svatostánku umění :).

Nechme nyní stranou skvělý nápad a skvělý kulturní zážitek (baletky byly naprosto úžasné, ač sem se bála, že se budu nudit, teď se hanbím, že mě něco takového napadlo! Zírala sem jako u vytržení na celé představení) a pozastavme se nyní nad vhodným oblečením pro tuto událost.

Toto je můjj přibližný outfit, vytvořený na polyvore (doporučuji neklikat - velmi návyková stránka) - bohužel nemám fotografii, kterou bych vám dokázala, jak moc mi to slušelo a jak moc k sobě jdou černé saténové šaty (děkuji Domí), černé punčochy (děkuji ó, mé drahé sestřeničce), perly (děkuji opět Domí), červený kabát (děkuji opět ó, mé drahé sestřeničce) a černé rukavičky (děkuji sobě :) ).

Jen rudá rtěnka mi chyběla.

Ó, má drahá sestřenička měla fialovou dlouhou róbu a paskové střevíčky, stejně tak i babička měla černé večerní šaty. Byli tam lidé v sukních, kvádrech, kalhotových kostýmech, halenkách i honosných róbách.

Pak tam byli i lidé v kapsáčích, trekovkách, džínách, vytahaných tričkách a s bahotem přes rameno A aby mi někdo neplakal v komentářích, že je to jen a pouze český neduh, byli tam i takto vybavení turisté, kteří nehovořili česky, nýbrž anglicky.

Proč?

Proooč?

Chystali se snad poté zdolat Sněžku? Mysleli si, že na svá místa v lóžích budou muset slaňovat? Po představení měli v plánu bivakovat na Kampě? Či je toto nový a veskrze vhodný dress code do divadla, kde většinou čekáte terén, divočinu a přírodní nástrahy?

Lidi, choďte slušně oblíkaní. Když už ne v obyčejný den, alespoň do Národního divadla, na večerní balet by se to hodilo.

Sakra!