Naše snaha vzít je za ukázkových 28,- do Techmánie, aby poznali, co obnáší "věda hrou" a samozřejmě zhlédli Entropu od Černého,
Všechno nejlepší, 1. republiko!
Paraplíčko se vám samozřejmě může hodit vždy a všude. Za deště vám díky němu nezmokne umně udělaný účes ani drahocenný obsah kabelky či jiného zavazadla. Za sluníčka lze paraplíčko použíti jako slunečník, aby vaše krása díky puchýřům neuvadla. Ovšem paraplíčko můžeme užíti za jakéhokoliv počasí jako účinnou zbraň na dotěry, násilníky či zbloudilá, na dálku ovládaná letadla.
"Úžasná konzerva, chodím sem s otvírákem, pootveřu a čichám ten smích, lásku, klasiku, čichám ty perly, to úžasné počasí, to přátelství.
Až mi bude smutno, tuhle konzervu plnou štěstí prostě sežeru."
Jak jsem se vůbec dostala k tomu, abych zhlédla balet a ještě k tomu v Národním? Odpověď je třeba opět hledat u ó, mé drahé sestřeničky - to jí totiž vytanul na mysl v každém ohledu skvělý nápad.
"Hele, co dáváš babičce k narozeninám?"
"Ještě nevím, proč? Napadá tě něco?"
"Napadlo mě představení v Národním, třeba Labutí jezero nebo něco takhle klasickýho...koukala sem na net a lístky nejsou zas až tak drahý..."
...slovo dalo slovo, rezervace dala rezervaci, bankomat dal peníze, ruka dala lístek a babičky oči se zalily slzami dojetí, když našla v obálce nejen přáníčko, ale i vstupenku do českého svatostánku umění :).
Nechme nyní stranou skvělý nápad a skvělý kulturní zážitek (baletky byly naprosto úžasné, ač sem se bála, že se budu nudit, teď se hanbím, že mě něco takového napadlo! Zírala sem jako u vytržení na celé představení) a pozastavme se nyní nad vhodným oblečením pro tuto událost.
Toto je můjj přibližný outfit, vytvořený na polyvore (doporučuji neklikat - velmi návyková stránka) - bohužel nemám fotografii, kterou bych vám dokázala, jak moc mi to slušelo a jak moc k sobě jdou černé saténové šaty (děkuji Domí), černé punčochy (děkuji ó, mé drahé sestřeničce), perly (děkuji opět Domí), červený kabát (děkuji opět ó, mé drahé sestřeničce) a černé rukavičky (děkuji sobě :) ).
Jen rudá rtěnka mi chyběla.
Ó, má drahá sestřenička měla fialovou dlouhou róbu a paskové střevíčky, stejně tak i babička měla černé večerní šaty. Byli tam lidé v sukních, kvádrech, kalhotových kostýmech, halenkách i honosných róbách.
Pak tam byli i lidé v kapsáčích, trekovkách, džínách, vytahaných tričkách a s bahotem přes rameno A aby mi někdo neplakal v komentářích, že je to jen a pouze český neduh, byli tam i takto vybavení turisté, kteří nehovořili česky, nýbrž anglicky.
Proč?
Proooč?
Chystali se snad poté zdolat Sněžku? Mysleli si, že na svá místa v lóžích budou muset slaňovat? Po představení měli v plánu bivakovat na Kampě? Či je toto nový a veskrze vhodný dress code do divadla, kde většinou čekáte terén, divočinu a přírodní nástrahy?
Lidi, choďte slušně oblíkaní. Když už ne v obyčejný den, alespoň do Národního divadla, na večerní balet by se to hodilo.
Sakra!