Autor: Martin Kolár
Úprava: Pavlí Ká
Scéna: Kancelář na úřadu práce
Rekvizity: Dvě židle a stůl (na něm pár tužek, papírů, kalendář…)
Na židli za stolem sedí úředník v obleku s povolenou kravatou a znuděně něco zapisuje
Úředník: (s povzdechem) Další!
Na scénu přichází kulhavým krokem shrbený muž neurčitého věku s rozcuchanými vlasy, nedbale oblečen.Úředník jen nepatrně zvedne hlavu a naučeným pohybem vytáhne formulář.
Úředník: Posaďte se, pane…?
Muž: Čert, těší mě… (podává úředníkovi ruku a sedá si)
Úředník: (nevšímá si nabízené ruky) Začněme, prosím. Kdy jste ztratil práci, pane Čert?
Muž: Vlastně ani sám nevím, je to už několik měsíců…
Úředník: A kdy vám tedy byla naposledy vyplacena mzda?
Muž: To máte těžký, peníze už jsem neviděl ani nepamatuju…
Úředník: Takových případů tady máme stovky…Kdo byl vaším zaměstnavatelem?
Muž: Akciová společnost Peklo.
Úředník: Peklo, Peklo…to mi nic neříká. Od vás tady zatím nikdo nebyl.
Muž: To se ani nedivím, lidi z Pekla obvykle pokračují v kariéře na jiných teplých místečkách. Jeden můj kolega zrovna nastoupil na místo v Úřadu vlády.
Úředník: Neříkejte…to byl asi nějaký šikovný člověk.
Muž: (mávne rukou) Spíš takový snaživý blbec. Dostat se do vlády není žádný problém, protože politické strany jsou našimi největšími akcionáři…no, alespoň ty co jsou zrovna u moci.
Úředník: Zajímavé…A proč vy jste bez práce?
Muž: Zkrátka jsem neplnil normu…
Úředník: Normu? Něco jste vyráběl?
Muž: To zrovna ne. Lovil jsem duše v térénu…
Úředník: Lovil duše? (pro sebe) To bude nejspíš nějaká hantýrka… (zpět k muži) Máte snad na mysli oslovování lidí s nabídkou určitého produktu a poté podepsání smlouvy…
Muž: Přesně tak! Upsat svou duši…o to jde!
Úředník: A nezkoušel jste hledat práci třeba v nějaké pojišťovně jako agent?
Muž: Slibování? To mě právě přestalo bavit. Pojišťovny, banky… tam má Peklo všude své lidi. To víte, z hypoték a půjčování peněz na vysoké úroky jsme měli vždy vysoké zisky!
Úředník: (vrtí hlavou) Kde vy všude nemáte své lidi… ta vaše společnost musí být dost velká.
Muž: Peklo má své stoprocentní dceřiné společnosti po celé zemi! Různé právní servisy, leasingové firmy…
Úředník: (už s větším zájmem než na začátku pohovoru) A jakou práci byste si vůbec představoval, pane Čert ?
Muž: Chtěl bych být prospěšný lidem! (rozhorlí se, vstává ze židle a začíná chodit po scéně, rozkládaje přitom rukama) Chtěl bych jim pomáhat,aby byli šťastnější! Myslím ale opravdové štěstí, ne to chvilkové, za které se pak musí zaplatit! (jde až k okraji jeviště,pokládá si ruku na srdce a k divákům zasněným hlasem) Ano…to bych chtěl.
Úředník: (vstává a hledá něco v kapsách a na stole) Vidíte, zrovna jsem si vzpomněl! Přímo v této budově, o patro výš si pronajímá kanceláře jedna obecně prospěšná společnost. (pobíhá po scéně a nahlíží do koutů) Měl jsem dokonce i jejich vizitku, ale kde…á, už vím (kleká si, vytahuje zpod jedné z nohou stolu přeložený papírek a podává ho muži) To víte, kinklal se mi stůl…
Muž: Ukažte… (narovnává papírek a čte) Štěstí rychle a snadno! NEBE o.p.s. … Generální ředitel Gabriel Anděl…To by mohlo být ono! (spěšně opouští scénu) Děkuji vám!
Nebe o. p. s.
Žádné komentáře:
Okomentovat