Já, já, já, jenom já

(upozornění - následuje vcelku nudný článek, spíše takové silvestrovské ublinknutí)

Při dnešním vytírání chodby:
"Lůši, mám ti napustit vodu?" (maminka)
"Ta Lůnija Půnija!" (Pavlík)

Lůša i Lůnija sem já, na obě zavolání sem reagovala.

Ale nejsem jen Lůša, připadá mi že mám miliony (obrazně řečeno) přezdívek, zdrobnělin, názvů.

Když sem se narodila, rodiče se dohodli na jméně Pavlína (nikoli Pavla, prosím!). Pavlínka, Pavlína, Pavlí, Pavluška, Pavluša sem byla až do osudného okamžiku, kdy mou sestru napadlo zkrátit Pavlušu na Lůšu. A byla na světě tato má "rodinná" přezdívka, nikdo z rodiny mi od té doby jinak neřekl. Kromě tedy babiček a dedečka, pro ty sem stále Pavlínka.

Největší expert na přezdívky a komoleniny mého jména (resp. přezdívky) je Pavlík. Když se učil mluvit, hravě přetransformoval Lůšu na Heš. Postupem času sem byla ovšem Lůšinéčka, Lůnija, Lůnij a Lůnijka. Lůnija Půnija z dnešního odpoledne je tedy nasnadě.

Dalším expertem na komolením Lůši je má sestřenka. Lušliškou Mušliškou sem se stala na naší společné dovolené v Chorvatsku. A Lůša Půša je jen milý bonus (připomínám, že má sestřenka je o rok starší než já :) ).

A nesmíme zapomenout na kamarádské přezdívky. Éra Koštěte a Košťátka v dobách Hraničáře se zdá být minulostí, ovšem i dnes se najdou tací, kteří mě tak oslovují. Z Košťátka se taky občas stávalo Košťjučo nebo Metete.

A slavná transformace Pavlínky na Paplínku a Pavlí na Paplí. Ou je. Z Paplí vzniklo Paraplí a to dalo název tomuto blogu.

Já sama se představuju jako Pája nebo Lůša.
Podepisuju se jako Pavlí.

Věc: Věc Makropulos

Místo: Stavovské divadlo, Praha

K vánocům sem dostala lístek do divadla na Čapkovu hru Věc Makropulos pod režisérskou a scénickou taktovkou Roberta Wilsona.

Já nevím. Čapkova klasika podaná vcelku alternativně. Přehnaně výrazné kostýmy, líčení, účesy, grimasy i herecké výkony (jednoduše a buransky řečeno, všichni tam vypadali jak Joker :) ).

Světelná a zvuková show. Perfektní i bolestivé na uši i na oči. Ostrá barevná scénérie a kakofoní zvuky ozývající se s nepřijemnou pravidelností znovu a znovu. Například řinčivě zvonící telefon, skřípající dveře, mlaskavé polibky - vše dohnáno do extrému a ještě dál. Občas bylo obtížné najít za tím vším Karla Čapka.

Ač se to zdá nemožné, Čapek včera kolísal mezi činohrou, operetou, baletem, pantomimou, techno párty i stínovým divadlem. A to prosím s Donutilem a Postráneckým v hlavních rolích

A co myslíte, v hrobě se obrací? Nebo z obláčku aplauduje?

Já aplauduju. Se smíšenými pocity.

Tatínek trpěl. A po desátém řinčivém zazvonění měl sto chutí vlítnout na jeviště a nakopat sluhu, ať už, sakra, odnese ten telefon slečně Mártyové :D

Emilia Marty alias Elina Makropulos alias.../Soňa Červená

Jaroslav Prus/Miroslav Donutil

Scéna jak od Mondriana

Stínové divadlo? Taky.

Joker, ten musí poker-face mít!

Copak Zlatovláska, ale jmelí

... všimli ste si, co se letost urodilo jmelí?

Já jo. Hlavně na stánkách na vánočním trhu v Plzni.
A nejen tam.
Cestou po Americkej sem se musela zastavit před výlohou krámku, na které byly snítky jmelí zavěšeny. A ne ledajakého. Zelený s bílýma kuličkama je běžné. Zlaté de facto taky. Ale tak bohatá úroda svítivě RŮŽOVÝHO jmelí se třpytkama, námořnicky MODRÝHO se stříbrnýma hvězdičkama... wau.
Myslím, že jde o biologický unikát.
Mám dokonce pocit, že to růžový by ve tmě i světélkovalo.

On: Škoda, že tu nikde neni žádný jmelí.
Ona: Líbat se můžem i bez něj.
On: Joo?

Tak jako tak si ho, dámy, nekupujte samy. Někdo vám ho musí darovat. I to růžový. Dejte na mě.

Ale bacha na jmelí. Je prolezlé škrknami. Dejte na Lenku Láskorádovou.

Všem se na vědomí dává...

... tato důležitá zpráva.

Já a Šáma už nejsme spolu.

To jen pro příští kadaňský akce, jako byl například maturák Oktávy tuto sobotu. Nebaví mě totiž otázky typu: "Ahoj, kde máš Šámu?"

Nedoufám, že si tohle všichni, kdo nás znají, přečtou, ale chci alespoň těm, kdo čtou můj blog udělat jasno. Možná jim tohle nebo tohle přišlo matoucí.

Konec. Tečka. Domluvila sem.

Jo a maturák byl skvělej.

90. záznam věnuji Myšlence dne...

... myšlence, která se zrodila v mysli jedné Plzeňačky.

"Plzeň je ve skutečnosti strašně malý město."
"Proč?"
"Když nechci někoho potkat, ZARUČENĚ ho potkám. A kdyby jednou, já ho potkám 3x!!"
"Kde?"
"Jednou v mým bytě, podruhý v mým pokoji a potřetí v mý posteli."

Měla bych se nad sebou zamyslet...

Respektive nad svými plzeňskými stravovacími návyky poslední dobou.
...
Hm, zamyslela sem se... a nic.

A proč vůbec?

Ehm.. můj dnešní jidelníček:

Půlka pomeranče,
sendvič se smaženkou, kečupem a ledovým salátem,
čtvrtka pytlíku sýrových nachos namáčených do pálivý salsy,
5-10 kousků sušenek Opavia Zlaté - derby,
Cheesburger Pikant, kterej sem si koupila cestou z doúča.

T. říká, že nejím. Nemá pravdu. Jím. To, že ne zrovna pořádně a zdravě, je věc druhá.

Dávám to za vinu zápočtovému stresu.
Dnes sem se 3 hodiny učila na zítřejší test z angličtiny.

Serj Tankian - Empty walls

Něco ku poslechu, podívané, vyvolání smutného úsměvu na rtech?

Tady ještě jednou aneb co dokáže orchestr.

YES!

Mám jisté první 4 kredity!

wau...teď, když sem to tak napsala, tak to vůbec nezní tak hustě...

Mám první dva zápočty!

Jo, to zní líp :)

A to z Úvodu do filozofie (test - 26 bodů z 30) a z Informačních technologií ve výuce - 53 bodů z 53 bodů z testu a 40 bodů ze 40 bodů z úkolu. (zní to fakt našprtaně, ale pro úplnost - test byl lehkej a online ;) a z úkolu jste mohli dostat buď 0 nebo 40 bodů, takže asi tak)

Ale stejně sem ráda. A ráda se s tim vytahuju. Neodsuzujte mě.

A tady najdete můj úkol - mé první vlastní webovky... :)
(když nepočítám tento blog)

Vysmáté...

na Míšině svatbě..

Mám vás ráda, holky moje :)

Opět v nepříhodný čas, ale tentokrát...

... o učení. Respektive o procvičování na zítřejší test z němčiny.

Linda und Verena renovierten am Samstag ihre Wohnung und am Sonntagabend waren sie damit fertig.
(Linda a Verena renovovaly v sobotu svůj byt a v neděli večer s tím byly hotové.)

Úkol - převeďte do Konjunktivu zwei - coby, kdyby - v tomto případě, co by se stalo, kdyby to nedělaly.

Wenn Linda und Verena am Samstag ihre Wohnung nicht renoviert hätten, wären sie damit nicht am Sonntagabend fertig gewesen.
(Kdyby Linda a Verena v sobotu nerenovovaly svůj byt, nebyly by s tím v neděli večer hotové.)

Uniká mi smysl té věty.

Was ist das? Was ist das?!

Doufám, že to mám alespoň dobře...

Znovu ten Chuck

Tak místo abych se pilně připravovala na zítřejší dva zápočtové testy (Praktický jazyk a reálie 2 a Úvod do filozofie), tak si pročítám blogy... a mimo jiné sem tady objevila tři nové hlášky o Chucku Norrisovi, které mě opravdu pobavily :)

Chuck Norris dostal od T-mobile 200 minut volného volání zdarma. Zvládl to provolat za půl hodiny...

Chuck Norris se díval tak dlouho do Slunce...až Slunce mrklo.

Každý člověk má jedno slepé střevo. Chuck Norris má střevo,které vidí.

:D :D :D

Tak to jen tak pro pobavení. Tak já se jdu učit :)

Rozhovor v kavárně

"...že prej můžem být kamarádi s výhodami."
"Kamarádi s výhodami? To sem ještě neslyšela... to je hezký, říct to takhle."
(po nějaké chvíli)
"Přemýšlela sem, že budu lesba."
"Jo?...(pauza)...tak to bychom mohly být kamarádky s výhodami."

:D