Já jo. Hlavně na stánkách na vánočním trhu v Plzni.
A nejen tam.
Cestou po Americkej sem se musela zastavit před výlohou krámku, na které byly snítky jmelí zavěšeny. A ne ledajakého. Zelený s bílýma kuličkama je běžné. Zlaté de facto taky. Ale tak bohatá úroda svítivě RŮŽOVÝHO jmelí se třpytkama, námořnicky MODRÝHO se stříbrnýma hvězdičkama... wau.
Myslím, že jde o biologický unikát.
Mám dokonce pocit, že to růžový by ve tmě i světélkovalo.
On: Škoda, že tu nikde neni žádný jmelí.
Ona: Líbat se můžem i bez něj.
On: Joo?
Tak jako tak si ho, dámy, nekupujte samy. Někdo vám ho musí darovat. I to růžový. Dejte na mě.
Ale bacha na jmelí. Je prolezlé škrknami. Dejte na Lenku Láskorádovou.
Žádné komentáře:
Okomentovat