"Víte, co vám chybí? ... Touha! TOOUHA!"

aneb pod stromečkem se mimo vstupenky na Věc Makropulos nacházel i lístek na muzikál Touha. Jo, od Daniela a Mirjam. Jo, ten, co volně kopíruje film Kvaska.

"V divadle se nejí, nepíská a hlavně netelefonuje!"

(Paulo Braňo, režisér)

Moderní, zpěvný, živý, taneční, optimistický, smutný i k popukání.
Fakt, že jo.
Touha je zázrak, kámo.
A já mám touhu vidět tenhle muzikál alespoň ještě jednou.

Snad poprvý se mi na muzikále více než hlavní role líbili komparzisti. Možná to bylo proto, že měli více prostoru, možná proto, že se mi jeden z nich velmi zalíbil :), možná proto, že Karin v podání Radky Fišarové nebo Míra Hrabě jako Ben nebyli ten den ve formě (Radka se v druhé půlce zlepšila).

Kdo mě vcelku příjemně překvapil byl Dalibor Gondík v roli cholerického režiséra. A hláška pěvecko - taneční techno - skupiny, která se na konkurzu ucházela o role a neuspěla, všechny diváky v divalde Kalich i samotného Dalibora odrovnala:

"Nojo, tady v Praze, když neni někdo jako Gondík a ta jeho blbá ségra, tak se prostě nečape!"

Je to skutečně podívaná pro všechny (snad krom dětí do 10, možná i více, let), proto doporučuji všem, kterým se při jménu Landa neotvírá kudla v kapse. Těm, kterým se otvírá, doporučuji studenou sprchu.

Ou je.
Klikněte a posuďte sami.
A schválně hádejte, kterej z nich se mi zalíbil :)